Raymonde Vattier

Francouzská herečka Raymonde Vattier se od mládí věnovala hlavně divadlu, ke spolupráci s filmem se dostala až ve zralém věku, a i když dostávala jen menší role, s její tváří měli možnost se seznámit i čeští diváci. Pocházela z Paříže a s profesionálním herectvím začínala počátkem dvacátých let 20. století na scéně Théâtre Sarah Bernhardt, později vystřídala několik dalších pařížských divadel. Před filmovou kamerou se poprvé objevila až po druhé světové válce (CYRANO Z BERGERACU – Cyrano de Bergerac, 1945), později se jako měšťanka mihla ve slavných BÍDNÍCÍCH (Les Misérables, 1958) režiséra J. P. Chanoise. Jako paní Montsourisová vytvořila manželskou dvojici s Michelem Nastorgem ve filmu FIFI PÍRKO (Fifi la plume, 1965), mezitím začala točit také pro televizi a hrála v řadě seriálů různých žánrů. Nadále hrála také v divadle, v padesátých letech účinkovala často v Théâtre des Célestins v moderním francouzském repertoáru, naposledy stála na jevišti Théâtre Edouard VII v roce 1969 v Molierově hře Versaillská improvizace. Všimnout si jí můžeme také v komedii RABÍN JÁKOB (Les aventures de Rabbi Jácob, 1973) v hlavní roli s Louisem de Funesem, kde ovšem v epizodním výstupu markýzy rozhořčeně odjíždějící ze svatby pronese jedinou větu. Podobně malé příležitosti dostala také ve válečné komedii KAM SE PODĚLA SEDMÁ ROTA? (Mais ou est donc passée la 7eme compagnie, 1973) nebo v kriminálce RENÉ KACHNA (René la canne, 1977). Filmová kamera ji zachytila naposledy v rámci romantického melodramatu POSLEDNÍ ROMANTICKÝ MILENEC (Le dernier amant romantique, 1978), později se ještě několikrát objevila v televizi. Raymonde Vattier zemřela v Paříži 9. května 1991 v nedožitých devadesáti letech.