František Kocourek

Kocourek, František. Filmový scenárista, rozhlasový komentátor, novinář a filmový publicista. Narozený v roce 1901 v Praze. Zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi-Birkenau v roce 1942. Životní příběh Františka Kocourka můžeme hodnotit,jako příběh šlechtice ducha, pro kterého platilo jediné heslo: ,,až do hrdel a statků”. František Kocourek Studoval na Karlově Univerzitě v Praze, studium zakončil absolutoriem, získal titul Phdr. Již v polovině dvacátých let projevil zájem o film, jako novou formu umění. Patřil k okruhu těch, kteří sympatizovali s ,,Klubem za nový film” a později se spolupodíleli na jeho činnosti a různých aktivitách české filmové avantgardy. Ve dvacátých letech počal spolupracovat s řadou časopisů (Rozpravy Aventina, Studio, Přítomnost, brněnská kulturní revue Měsíc) či s deníkem Lidové Noviny, kde publikoval kritické statě a články k domácímu i zahraničnímu filmu. Nástup druhé francouzské avantgardy, která byla především spojena s filmovou tvorbou a vyvolal velkou odezvu v tehdejším Československu. (Na filmovou tvorbu např. režiséra R. Claireho reagovali např. Jan Kučera, J. J. Paulík.). Humor i lyričnost francouzské filmové tvorby vyvolala potřebu u Františka Kocourka k několika následným návštěvám Francie, ale také Velké Británie. Z těch cest zasílal články o programech pařížských kin a francouzské filmové tvorbě. Po svém návratu do Československa věnoval pozornost československé filmové tvorbě (zvláště té avantgardní). Svůj obdiv u Františka Kocourka získal např. Karel Plicka se svým filmem ,,Zem spieva”, kde však velmi důležitou roli sehrála kamera Alexandra Hackeschmieda. Lyričnost filmového obrazu a estetické vidění bylo Františkovi Kocourkovi velmi blízká, ale neopomněl si i připomenout formu filmové americké grotesky, jež procházela proměnami formy. Celkový počet periodik, do kterých František Kocourek přispěl jako novinář, se blíží počtu čtyřiceti. Vzájemná vazba mezi předválečným československým rozhlasem a českým filmovým průmyslem byla velmi těsná, rozhlas udělal pro propagaci filmové tvorby v třicátých letech udělal mnoho a přispěl ke kultivaci domácího filmového publika. F rantišek Kocourek tomu přispěl svými články do filmové rubriky časopisu Přehled rozhlasu. Dále působil např. jako redaktor týdeníku Groš. V roce 1937 se stal redaktorem listu Slovenský Hlas. V letech 1933-1940 působil nejdříve jako externí spolupracovník Čs. rozhlasu, jen ve zkratce připomenout na jeho komentování německé vojenské přehlídky na Václavském náměstí v březnu 1939. Jako rozhlasový hlasatel a komentátor působil do roku 1941. Jeho protinacistické postoje mu však neopomněla připomenout aktivistická Vlajka ve svém deníku ještě v roce 1940. Jako filmový scenárista se spolupodílel na třech předválečných filmech. Žádný z těchto tří hraných filmů nepřekročil hranici běžné československé filmové tvorby třicátých let – snad jen ,,Hrdinové hranic” – svým odkazem na aktuálnost dané historické situace v roce 1938. František Kocourek takto doplňuje řadu dalších novinářů (např. B. Dohalský, Karel Zdeněk Klíma, J.J.Paulík), kteří si vážili svobody, jako toho, co bylo člověku dáno do vínku od malička, i když venku řadil hnědý mor… Filmografie: • Hrdinové hranic –režie – Jaroslav Blažek (1938) – výroba Reiter, Leopold Vyhnánek. Scénář: Společně s Václavem Wassermannem, Karlem Steklým a Jaroslavem Blažkem. • Skřivánčí píseň –režie – Svatopluk Inemann (1939) – výroba – Elektra – distribuce - Elektra. Scénář: František Kocourek, Přemysl Pražský – podle literární předlohy románu E.F. Šamana • Píseň lásky – režie – Václav Bínovec (1940) – Výroba Brom –distribuce - Brom Scénář: František Kocourek společně s rudolfem Vaníčkem, Námět: František Kocourek. Filmový publicista: Používal šifru: [F.K.- Přítomnost] Přítomnost – NK Praha. Přehled rozhlasu – NK Praha. Měsíc – NK Praha. Recenze a články: Franta Kocourek. Filmová báseň o Slovensku. Měsíc, září 1933, č. 9, str. 12-13. [rec.]. (recenze filmu Karla Plicky - ,,Zem spieva”). Dr. Franta Kocourek. Filmová kronika. Přehled rozhlasu 1, č. 9, s. 9. [rec.].(Recenze českých hraných filmů ,,Pepina Rejholcová” a ,,Před maturitou”). In: Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 257 a film. č. 300). Dr. Franta Kocourek. Filmová kronika. Přehled rozhlasu 1, č. 9, s. 9. [kom.].(Komentář k filmu Voskovce a Wericha ,,Peníze nebo život” a recenze knihy Otakara Hanuše ,,Panoptikum českého filmu” – vydaného nakladatelstvím Čefis v knihovně Filmového Kurýru). In:Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 256. Dr. Franta Kocourek. Filmová kronika. Přehled rozhlasu 1, č. 11, s. 6-7. [rec.]. (Recenze filmu ,,Modré světlo” a komentář k filmovému dokumentárnímu filmu o IX. Všesokolském sletu a recenze českého hraného filmu Karla Hašlera ,,Písničkář”). In: Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 265. Dr. Franta Kocourek. Filmová kronika. Přehled rozhlasu 1, č. 12, s. 6. [rec].(Recenze českého hraného filmu ,,Anton Špelec, ostrostřelec” režiséra Martina Friče a filmu režiséra Granovského ,,Její veličenstvo krize”). In: Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 11. Dr. Franta Kocourek. Filmová kronika. Přehled rozhlasu 1, č. 12, s. 8. [rec]. (Recenze filmu režiséra Gustava Machatého ,,Extáse”). In: Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 88. Dr. Franta Kocourek. Film. Přehled rozhlasu 2, únor 1932, č. 6, s. 6. [rec.]. (Recenze filmu ,,Zatykač Z-48) In:Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 360. Franta Kocourek. Filmová kronika. Přehled rozhlasu 2, březen 1933, č. 6, s. 6. [rec.]. (Recenze českého hraného filmu ,,Vražda v Ostrovní ulici” natočeného podle literární předlohy Emila Vachka režisérem Svatoplukem Inemannem). In:Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 422. Franta Kocourek. Z londýnských biografů. Přehled rozhlasu 2, květen 1933, č. 5, s. 7.[rep.]. Dr. Franta Kocourek. Z pařížských biografů. Přehled rozhlasu 2, červen 1933, č. 6, s. 4-5.[rep.]. (Reportáž o francouzské filmové tvorbě promítané v Paříži. Upozornění na úspěch filmu režiséra gustava Machatého ,,Extase” a o promítání filmu Vladislava Vančury ,,Před maturitou” pod názvem – La vie a 18 ans [Život v osmnácti letech]. Literatura: Časopis československých knihovníků. Redig. St. Struna; Lad. Jan Živný, Adolf Ludvík Krejčík, Bohuslav Koutník, Jar. Lugs. V Praze od roku 1922. Doležal, J.: Česká kultura za protektorátu. Školství; písemnictví;kinematografie. Národní filmový archív, Praha, 1996. Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, s. 468. Kašpar, L.: Český hraný film a filmaři za protektorátu. Propaganda; koloborace; rezistence. Libri, Praha, 2007. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících Kulturních pracovníků a pracovnic. Sestavil PhDr. Antonín Dolenský, II. roč., Praha 1936. Vopravil, J. Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. SPN, Praha, 1973, str. 787. Zpracoval: POlYEKRAN