Scenárista
František Kocourek
Věk: 40 († 13. 5. 1942)
Datum narození: 14. 9. 1901
Národnost: česká
- Fanklub:
Popis a galerie
Kocourek, František.
Filmový scenárista, rozhlasový komentátor, novinář a filmový publicista.
Narozený v roce 1901 v Praze. Zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi-Birkenau v roce 1942.
Životní příběh Františka Kocourka můžeme hodnotit,jako příběh šlechtice ducha, pro kterého platilo jediné heslo: ,,až do hrdel a statků”. František Kocourek Studoval na Karlově Univerzitě v Praze, studium zakončil absolutoriem, získal titul Phdr. Již v polovině dvacátých let projevil zájem o film, jako novou formu umění. Patřil k okruhu těch, kteří sympatizovali s ,,Klubem za nový film” a později se spolupodíleli na jeho činnosti a různých aktivitách české filmové avantgardy.
Ve dvacátých letech počal spolupracovat s řadou časopisů (Rozpravy Aventina, Studio, Přítomnost, brněnská kulturní revue Měsíc) či s deníkem Lidové Noviny, kde publikoval kritické statě a články k domácímu i zahraničnímu filmu. Nástup druhé francouzské avantgardy, která byla především spojena s filmovou tvorbou a vyvolal velkou odezvu v tehdejším Československu. (Na filmovou tvorbu např. režiséra R. Claireho reagovali např. Jan Kučera, J. J. Paulík.).
Humor i lyričnost francouzské filmové tvorby vyvolala potřebu u Františka Kocourka k několika následným návštěvám Francie, ale také Velké Británie. Z těch cest zasílal články o programech pařížských kin a francouzské filmové tvorbě. Po svém návratu do Československa věnoval pozornost československé filmové tvorbě (zvláště té avantgardní). Svůj obdiv u Františka Kocourka získal např. Karel Plicka se svým filmem ,,Zem spieva”, kde však velmi důležitou roli sehrála kamera Alexandra Hackeschmieda.
Lyričnost filmového obrazu a estetické vidění bylo Františkovi Kocourkovi velmi blízká, ale neopomněl si i připomenout formu filmové americké grotesky, jež procházela proměnami formy. Celkový počet periodik, do kterých František Kocourek přispěl jako novinář, se blíží počtu čtyřiceti. Vzájemná vazba mezi předválečným československým rozhlasem a českým filmovým průmyslem byla velmi těsná, rozhlas udělal pro propagaci filmové tvorby v třicátých letech udělal mnoho a přispěl ke kultivaci domácího filmového publika. F
rantišek Kocourek tomu přispěl svými články do filmové rubriky časopisu Přehled rozhlasu. Dále působil např. jako redaktor týdeníku Groš. V roce 1937 se stal redaktorem listu Slovenský Hlas. V letech 1933-1940 působil nejdříve jako externí spolupracovník Čs. rozhlasu, jen ve zkratce připomenout na jeho komentování německé vojenské přehlídky na Václavském náměstí v březnu 1939. Jako rozhlasový hlasatel a komentátor působil do roku 1941. Jeho protinacistické postoje mu však neopomněla připomenout aktivistická Vlajka ve svém deníku ještě v roce 1940. Jako filmový scenárista se spolupodílel na třech předválečných filmech.
Žádný z těchto tří hraných filmů nepřekročil hranici běžné československé filmové tvorby třicátých let – snad jen ,,Hrdinové hranic” – svým odkazem na aktuálnost dané historické situace v roce 1938. František Kocourek takto doplňuje řadu dalších novinářů (např. B. Dohalský, Karel Zdeněk Klíma, J.J.Paulík), kteří si vážili svobody, jako toho, co bylo člověku dáno do vínku od malička, i když venku řadil hnědý mor…
Filmografie:
• Hrdinové hranic –režie – Jaroslav Blažek
(1938) – výroba Reiter, Leopold Vyhnánek.
Scénář: Společně s Václavem Wassermannem, Karlem Steklým a Jaroslavem Blažkem.
• Skřivánčí píseň –režie – Svatopluk Inemann
(1939) – výroba – Elektra – distribuce
- Elektra.
Scénář: František Kocourek, Přemysl Pražský – podle literární předlohy románu E.F. Šamana
• Píseň lásky – režie – Václav Bínovec
(1940) – Výroba Brom –distribuce - Brom
Scénář: František Kocourek společně s rudolfem Vaníčkem, Námět: František Kocourek.
Filmový publicista:
Používal šifru: [F.K.- Přítomnost]
Přítomnost – NK Praha.
Přehled rozhlasu – NK Praha.
Měsíc – NK Praha.
Recenze a články:
Franta Kocourek. Filmová báseň o Slovensku. Měsíc,
září 1933, č. 9, str. 12-13. [rec.]. (recenze filmu Karla Plicky - ,,Zem spieva”).
Dr. Franta Kocourek. Filmová kronika. Přehled rozhlasu 1, č. 9, s. 9. [rec.].(Recenze českých hraných filmů ,,Pepina Rejholcová” a ,,Před maturitou”). In: Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 257 a film. č. 300).
Dr. Franta Kocourek. Filmová kronika. Přehled rozhlasu 1, č. 9, s. 9. [kom.].(Komentář k filmu Voskovce a Wericha ,,Peníze nebo život” a recenze knihy Otakara Hanuše ,,Panoptikum českého filmu” – vydaného nakladatelstvím Čefis v knihovně Filmového Kurýru). In:Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 256.
Dr. Franta Kocourek. Filmová kronika. Přehled rozhlasu 1, č. 11, s. 6-7. [rec.]. (Recenze filmu ,,Modré světlo” a komentář k filmovému dokumentárnímu filmu o IX. Všesokolském sletu a recenze českého hraného filmu Karla Hašlera ,,Písničkář”). In: Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 265.
Dr. Franta Kocourek. Filmová kronika. Přehled rozhlasu 1, č. 12, s. 6. [rec].(Recenze českého hraného filmu ,,Anton Špelec, ostrostřelec” režiséra Martina Friče a filmu režiséra Granovského ,,Její veličenstvo krize”). In: Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 11.
Dr. Franta Kocourek. Filmová kronika. Přehled rozhlasu 1, č. 12, s. 8. [rec]. (Recenze filmu režiséra Gustava Machatého ,,Extáse”). In: Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 88.
Dr. Franta Kocourek. Film. Přehled rozhlasu 2, únor 1932, č. 6, s. 6. [rec.]. (Recenze filmu ,,Zatykač Z-48) In:Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 360.
Franta Kocourek. Filmová kronika. Přehled rozhlasu 2, březen 1933, č. 6, s. 6. [rec.]. (Recenze českého hraného filmu ,,Vražda v Ostrovní ulici” natočeného podle literární předlohy Emila Vachka režisérem Svatoplukem Inemannem). In:Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 422.
Franta Kocourek. Z londýnských biografů. Přehled rozhlasu 2, květen 1933, č. 5, s. 7.[rep.].
Dr. Franta Kocourek. Z pařížských biografů. Přehled rozhlasu 2, červen 1933, č. 6, s. 4-5.[rep.].
(Reportáž o francouzské filmové tvorbě promítané v Paříži. Upozornění na úspěch filmu režiséra gustava Machatého ,,Extase” a o promítání filmu Vladislava Vančury ,,Před maturitou” pod názvem – La vie a 18 ans [Život v osmnácti letech].
Literatura:
Časopis československých knihovníků. Redig. St. Struna; Lad. Jan Živný, Adolf Ludvík Krejčík, Bohuslav Koutník, Jar. Lugs. V Praze od roku 1922.
Doležal, J.: Česká kultura za protektorátu. Školství;
písemnictví;kinematografie. Národní filmový archív, Praha, 1996.
Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, s.
468.
Kašpar, L.: Český hraný film a filmaři za protektorátu. Propaganda; koloborace; rezistence. Libri, Praha, 2007.
Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících
Kulturních pracovníků a pracovnic. Sestavil PhDr.
Antonín Dolenský, II. roč., Praha 1936.
Vopravil, J. Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. SPN, Praha, 1973, str. 787.
Zpracoval: POlYEKRAN
Dodatečné informace
IMDb:
Pohlaví:
muž
Místo narození:
Praha, Rakousko-Uhersko
Místo úmrtí:
Osvětim-Birkenau (koncentrační tábor), Polsko
Nejlepší z filmografie
Scenárista
7,5!
Scenárista
6,7
Námět
Scenárista
6,0!