Pierre Cressoy

Francouzský herec Pierre Cressoy zahájil svou uměleckou dráhu jako nadějný divadelní umělec, pak ale spojil svou popularitu s béčkovými filmy dobrodružného žánru v Itálii a nakonec upadl zcela v zapomnění. Pocházel z Vendôme, jeho otec sloužil v armádě a ze syna chtěl mít lékaře. Pierre původně skutečně začal studovat medicínu, ale po roce ze školy odešel a pod vedením Maurice Escande a André Brunota absolvoval studium herectví na pařížské konzervatoři. Na divadelním jevišti se Pierre Cressoy uvedl velmi slibně Racinovou hrou Andromache, jako Rostandův Orlík pak exceloval v Théâtre Châtelet, vystupoval i na dalších pařížských scénách. Souběžně s tím přišly i první filmové role a již jako zavedený divadelní herec dostal poměrně velké příležitosti v dramatech TRAGICKÝ DOLMEN (Le dolmen tragique, 1948) a POSLEDNÍ PROJÍŽĎKA (La derniere chevauchée, 1948), v dobovém kontextu však nejde o nijak zásadní díla. Pozoruhodný výkon podal ve filmovém zpracování autobiografické knihy slavného francouzského letce Pierra Clostermanna VELKÝ CIRKUS (Le grand cirque, 1949). Herecké úspěchy a dobrá fyzická kondice mu přinesly i pozvání do Hollywoodu. Velkou příležitostí měla být role atleta Sebastiana v mimořádně úspěšném filmu NEJVĚTŠÍ PODÍVANÁ NA SVĚTĚ (The Greatest Show on the Earth, 1952), tu však nakonec hrál Cornel Wilde. Cressoyovo hollywoodské angažmá skončilo malou úlohou ve filmu VÁLKA SVĚTŮ (The War of the Worlds, 1953). Po návratu z Ameriky nenašel další uplatnění ve Francii a své služby nabídl italské filmové společnosti Cinecitta. Dalšího mezinárodního uznání se dočkal díky titulní roli slavného skladatele v životopisném snímku GIUSEPPE VERDI (1953), zaujal také dvojrolí krále Ludvíka XIV. a jeho bratra Jindřicha v italské adaptaci Dumasova příběhu o železné masce (IL PRIGIONIERO DEL RE, 1954). V následujících letech dostával Pierre Cressoy role, které těžily více z jeho fyzických předností než z hereckých schopností. Stal se jednou z tváří italského žánru tzv. sandálu a meče a vytvořil velké role v řadě velkofilmů vycházejících z antických bájí i novější historie (DAVID A GOLIÁŠ - David e Golia, 1960; MARCO POLO, 1962; HERKULOVO VÍTĚZSTVÍ – Il trionfo di Ercole, 1964). Později přešel do filmů žánru spaghetti westernů (JEDEN STŘÍBRNÝ DOLAR – Un dollaro bucato, 1965; JEŠTĚ PRO NĚKOLIK DOLARŮ - Per pochi dollari ancora, 1966). Koncem šedesátých let jeho filmová kariéra dospěla ke svému konci, naposledy se objevil v italském filmu PLANETA VENUŠE (Pianeta Venere, 1974), od té doby žil v soukromí. Poslední léta života strávil Pierre Cressoy v jihofrancouzském přímořském letovisku Juan-les-pins, zemřel na následky nádorového onemocnění na malé onkologické klinice v Gorbiu v jižní Francii. Svůj soukromý život spojil napřed s herečkou Hélene Rémy, která se taktéž uplatnila v italských filmech, později se oženil s Françoise Mafranc.