Eva Bosáková

Česká gymnastka, olympijská vítězka a trojnásobná mistryně světa Eva Bosáková se narodila jako Eva Věchtová dne 18. prosince 1931 v Mladé Boleslavi. SPORTOVNÍ ZAČÁTKY Sportovní nadání podědila po svém tatínkovi, Aloisi Věchtovi, který byl gymnastou v Sokolské organizaci a též cvičil na Olympijských hrách v Berlíně. Tatínek byl zprvu též Eviným trenérem. Eva měla rovněž výborné nadání pro krasobruslení, ale gymnastika u ní nakonec zvítězila. V roce 1949 se zúčastnila přeboru Československé obce sokolské jako dorostenka. Není divu, že sportovní zaměření zvolila i jako vysokoškolské studium po ukončení gymnázia, kdy nastoupila na FTVS. V roce 1952 se zúčastnila s československým družstvem Olympijských her v Helsinkách, kde měla velký podíl na třetím umístění svého družstva. ÚSPĚCHY Kromě již zmíněné bronzové pozice v Helsinkách, má Eva na kontě také další vítězství. V roce 1956 se zúčastňuje Olympiády v Melbourne a získává zde stříbrnou medaili za kladinu, v prostných a na bradlech skončila však čtvrtá. V roce 1958 pro změnu na MS předvádí velmi náročné salto vzad, které trénovala velmi dlouho v náročné přípravě pod vedením trenéra Luboše Ogouna, jenž byl na mladou gymnastku velmi přísný. Její gymnastická choreografie je tehdy svým způsobem ojedinělá, snaží se do ní vložit taneční a akrobatické prvky, což nebylo zprvu přijímáno s kladnou odezvou, avšak jak je patrno, později právě tyto nové prvky Evu proslavily. V roce 1960 na Olympiádě v Římě a zde dosáhla zlaté pozice na kladině. Po tomto úspěchu se ještě připravovala na Olympijské hry v Tokiu (rok 1964), avšak byla nucena vzdát se své účasti z důvodů politických. FILMOVÁ PRÁCE A BOJ S REŽIMEM Počátkem 60. let připravovala režisérka Věra Chytilová filmový dokument s názvem O NĚČEM JINÉM, který měl být srovnáním dvou ženských světů – všedního, ničím nevybočujícího, rodinného se světem slávy, úspěchu, vytíženosti. Eva Bosáková měla zastupovat právě tento slavný protipól. Odmítla však, neboť se chtěla připravovat na Olympiádu v Tokiu. V roce 1962 se však při závodech ve Francii stalo něco, co možná vzbudí dnes spíše úsměv, ale pro totalitní režim se jednalo o problém neskutečných rozměrů. Gymnastky včetně Evy prý přetáhly večerku a vzdálily se od výpravy, což se neslučovalo s morálkou socialistického sportovce. Eva dostala nůž na krk. Buď bude točit film, nebo bude tvrdě potrestána. Obávala se o možnost účasti na OH v Tokiu, tudíž souhlasila. Pro natáčení filmu bylo nutno se uvolnit z reprezentace. Eva předpokládala, že po natáčení se bude moci vrátit a pokračovat v tréninku. Bohužel nastala šokující věc – Evě bylo sděleno, že jednou z reprezentace odešla a návrat již není možný. Nesměla dokonce ani do tělocvičny, kde naši reprezentanti trénovali. Účast ve filmu jí najednou byla předhozena jako něco, co by mohlo poškodit amatérský sport, jelikož hraním ve filmu ji označili jako profesionálku. Je zřejmé, že šlo o vykonstruovaný tah proti nadané sportovkyni. Úmyslně poškozena nízkým bodováním byla i na mistrovství republiky, tudíž sen o účasti na OH se nenávratně rozplynul. CESTA DO USA V roce 1964 se však zdá, že by mohly Evě nastat lepší časy. Američan Abe Saperstein, manažér legendárních košíkářů Harlem Globetrotters, přijel tehdy roku 1964 na podzim do Prahy. Jednal tehdy s jistým soudruhem Lenkem, šéfem organizace Pragokoncert, která zajišťovala vystoupení našich umělců v cizině. Americký manažér viděl Evino vystoupení na kladině a nabídl jí angažmá. Díky Lenkovým dobrým stykům s ÚV KSČ byla překvapivě Eva Bosáková uvolněna na cestu a práci ve Státech, kde strávila dva roky. Eva natrénovala vystoupení, v němž propojila gymnastické, akrobatické a baletní prvky. V letech 1965 – 1966 účinkovala s „Harlemy“ v četných vystoupeních. Avšak i zde ukazuje osud Evě svou špatnou tvář. Saperstein umírá a krátce poté skupina zaniká. Eva Bosáková je nucena vrátit se zpět do vlasti. Vystupovala pak pod záštitou Pragokoncertu v různých revuálních programech v zahraničí. SOUKROMÝ ŽIVOT Eva byla během svého života dvakrát vdaná. Jejím prvním manželem byl lékař Vladislav Bosák, jehož příjmení gymnastku proslavilo. Seznámili se na počátku 50. let a krátce nato se vzali. Jejich manželství však utrpělo četné trhliny zejména v době Evina pobytu v Americe, nikoho následný rozvod v 60. letech tedy nepřekvapil. Druhým manželem gymnastky se stal Miroslav Hlaváček, docent fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Vzali se v roce 1972, v době, kdy Eva plně mohla využít svého sportovního vzdělání a nabytých zkušeností, kdy působila jako trenérka a pro ženy s nadváhou organizovala hodiny tzv. redukční gymnastiky. Ačkoliv byl její manžel poměrně vysoce postaven v KSČ, patřil té rozumnější části tehdejších mocipánů. Vztah s Evou byl poklidný a harmonický. Bohužel – manželství skončilo v roce 1984 Hlaváčkovou smrtí. Shodou okolností byli oba manželé tehdy hospitalizováni v nemocnici na Bulovce na ortopedii. Miroslav Hlaváček zde bojoval s rakovinou, Eva měla těžkou zlomeninu nohy a svého manžela v jeho posledních dnech života navštěvovala na invalidním vozíku. ODCHOD UPROSTŘED ROZDĚLANÉ PRÁCE Od konce 70. let až do doby převratu pracovala Eva Bosáková jako vedoucí tréninkového střediska mládeže. Na počátku 90. let ji nadchla myšlenka podnikání. Snila o vybudování tzv. polyfunkčního domu ženské krásy, kde by provozovala cvičení, masáže, kadeřnické i kosmetické služby. Dne 11. ledna 1991 se ve Vinárně u Fausta na Karlově náměstí sešla se svým právníkem, aby připravili potřebné dokumenty. Objednala si toasty a sklenku bílého vína. A pak nastal osudný moment. Evě Bosákové klesla uprostřed rozhovoru hlava a zmlkla. Shodou okolností byli přítomni v restauraci lékaři a sestry z blízké nemocnice, snažili se poskytnout první pomoc, zavolali sanitku. Vše marné. Naše legendární gymnastka skonala na místě. Smrt způsobilo prasknutí krční tepny v místě chorobného rozšíření tepny, což byl vrozený defekt. Při následné pitvě navíc bylo zjištěno, že sportovkyně prodělala i dva slabší infarkty, o nichž možná ani ona sama nevěděla. Úspěšná sportovkyně a reprezentantka Československa tak navždy odešla do olympijského nebe ve věku nedožitých 60 let, uprostřed rozdělané práce a plánů do budoucna, které chtěla realizovat ve vytoužené svobodné zemi. Osud však rozhodl bohužel jinak... Použité zdroje: Česká verze „WIKIPEDIA“ – heslo Eva Bosáková Článek z časopisu Reflex č. 50/2001, dostupný z: http://www.reflex.cz/Clanek8089.html Zpracovala: Petra Cejpková