Josef Diviš

Architekt a scénograf Josef Diviš se narodil 15.7.1930 v malé obci Volenice, která je malebně položena 15 kilometrů od města Strakonice v Pošumaví. Po základní a střední škole studoval na Českém vysokém učení technické v Praze u profesora Čermáka a Jiřího Štursy. Studium dokončil až v roce 1957, když byl nucen studium přerušit z důvodů nařízené vojenské služby u PTP útvarů /Pomocné technické prapory/. V Československé televizi pracoval od roku 1954. V letech 1967 až 1971 jako vedoucí výzkumného pracoviště scénografie ČST, pak jako scénograf a v letech 1989 až 1992 jako šéfarchitekt ČST. Velká šíře jeho architektonických, scénografických a televizních studiových výprav, je mimořádná. Jako architekt navrhoval a realizoval rodinné domy, stadion v Ostravě na Bazalech, Válcovny trub v Chomutově, rekonstruoval církevní dům v Praze na Špejcharu a dal. Jako scénograf spolupracoval s Hudebním divadlem v Karlíně, Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích - výprava ke hře Palackého třída 27 /1972/, Sluha dvou pánů /1937/ a dal. Pro Divadlo F. X. Šaldy v Liberci pracoval jako spolupracující scénograf v šedesátých letech - inscenace Slaměný klobouk /1967/, Večer tříkrálový /1967/ a dal. V Československé televizi se kromě scénografie také věnoval teoretické práci se zaváděním barvy v televizní scénografii. Vypracoval rozsáhlou studii pro výstavbu televizních ateliérů a jako architekt byl na 3. místě v soutěži na TV studio Bratislava, Mlýnská dolina. Zabýval se rovněž publikační činností. V Československé televizi jako architekt a později i šéfarchitekt navrhoval výpravy v nejrůznějších typech pořadů, včetně televizních inscenací: Hledám paní na hlídání /1975/, Bakaláři /1977/, tv seriál Žena za pultem /1977/, Nemocnice na kraji města /1978/, Synové a dcery Jakuba skláře /1986/, Přátelská výpomoc /1989/ a další. Erkul