Marie Rintová

Marie Rintová, rozená Volfová, pocházela z Prahy, hereckou průpravou získala soukromými hodinami u Marie Hübnerové, v roce 1916 pak nastoupila k divadelní společnosti A. Rosamové. Po první světové válce hrála na stálých oblastních scénách v Kladně a Pardubicích, pak našla uplatnění v Praze ve Švandově divadle a Revoluční scéně E. A. Longena; tehdy se také seznámila se svým budoucím manželem Karlem Rintem. Spolu s ním pak dlouhá léta působila na Slovensku, v letech 1924-1940 ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, za války byla pak členkou Slovenského lidového divadla v Nitře (1940-1944). Po osvobození Rintová po dvě sezóny působila ve Slezském národním divadle v Opavě (1946-1948), pak následovala svého manžela do Plzně. Zatímco Karel Rint již žil v soukromí, Marie Rintová ještě šestnáct let aktivně hrála na jevišti plzeňského Velkého divadla (1948-1964). Za svou dlouholetou hereckou dráhu prošla Marie Rintová širokým spektrem postav od lyrických mladých dívek až po staré ženy. Hrála venkovské ženy i dámy z lepší společnosti a prokázala značné předpoklady k charakternímu herectví v dramatickém i komediálním žánru. Filmografie Marie Rintové zahrnuje pouze tři malé role počátkem padesátých let. Jako manželka Jindřicha Plachty se objevila v budovatelském snímku KARHANOVA PARTA (1950), následně hrála matku dvou mladých hrdinů v hudební komedii PÍSNIČKA ZA GROŠ (1952). Třetí filmovou postavou byla rolnice Šimáňová v dalším titulu oslavného budovatelského typu USMĚVAVÁ ZEM (1952). Práce Marie Rintové pro film je sice z dnešního pohledu zanedbatelná, nicméně svými pečlivě vykreslenými charaktery i v menších rolích dokázala zanechat v naší kinematografii stopu, která jako vzpomínka na významnou divadelní herečku má v historii našeho filmu své místo. Marie Rintová zemřela v Plzni 27. října 1967 ve věku 65 let. Jejím manželem byl již zmiňovaný Karel Rint (*1886-†?), který byl taktéž hercem a divadelním režisérem.