Zdeněk Marat

Zdeněk Marat od mládí tíhnul k hudbě, již za gymnaziálních studií vedl vlastní taneční orchestr, poté na Státní konzervatoři vystudoval dirigování a skladbu, od roku 1958 byl hudebním redaktorem Československého rozhlasu, současně stál v čele rozhlasového studiového orchestru. V letech 1961-1964 byl dirigentem orchestru Pražského kulturního střediska, poté se věnoval vlastní skladatelské tvorbě, přičemž udržoval spolupráci s předními orchestry, v roce 1969 byl na půl roku angažován v čele malého orchestru v Kolumbii, v letech 1970-1991 byl tajemníkem politicky angažovaného Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, v letech 1973-1983 byl zároveň uměleckým šéfem Orchestru Československé televize. Za socialismu obdržel Vyznamenání za zásluhy o výstavbu, třikrát byly oceněny jeho spartakiádní skladby a v roce 1985 byl jmenován zasloužilým umělcem (tohoto titulu se v roce 1990 vzdal). Od poloviny 50. let se Zdeněk Marat aktivně věnoval komponování, jeho písňová tvorba zahrnuje přes 400 titulů, první písní byl známý Pyšný tulipán (Josef Zíma), počátkem 60. let Marat zabodoval v televizní soutěži Písničky na zítra (mj. s dodnes populárním twistem Nej, nej, nej s Pavlínou Filipovskou a Josefem Zímou), poté skládal pro přední české zpěváky a úspěšně se se svými skladbami zúčastnil také hudebních festivalů. Vítězství v 70. letech na Bratislavské lyře nebo Děčínské kotvy nebyly však vždy podmíněny kvalitou písně jako spíše společensky angažovaným textem, takže tyto písně jsou dnes již zapomenuté. Do historie naší populární hudby se ale Zdeněk Marat zapsal minimálně písněmi To se nikdo nedoví (Waldemar Matuška, Helena Vondráčková) nebo Přejdi Jordán (Helena Vondráčková). Tvorba Zdeňka Marata nezřídka sklouzávala ke kolovrátkovému stereotypu a melodické nevýraznosti, přesto však dokázal občas vybočit překvapivě svižnými a kvalitními melodiemi. Jeho písně kromě již jmenovaných zpívali dále Karel Gott, Václav Neckář, Marta Kubišová a řada dalších. FILMOVÁ A TELEVIZNÍ HUDBA ZDEŇKA MARATA Maratova práce pro film a televizi není tak početná jako u jiných hudebních skladatelů, nicméně má v jeho tvorbě významné místo. Pro televizi napsal původní muzikály Miliónová bankovka a Miluška a její zvířátka. V 70. letech pak navázal spolupráci s režisérem Dušanem Kleinem a napsal hudbu pro jeho některé již zapomenuté filmy. V 80. letech ale složil hudbu pro básnickou trilogii a písně z těchto filmů jsou známé dodnes – Jak svět přichází o básníky (zde zpívali Vítězslav Vávra, Lenka Kořínková a F. R.Čech), druhý díl pak proslavil píseň Křídla iluzí (Václav Neckář), třetí díl pak oživil duet V tom Karla Černocha a Ivety Bartošové. S manželkou Juditou, rozenou Vernou, má Zdeněk Marat dvě dcery.