Ludvík Aškenazy

novinář, básník, prozaik, dramatik, autor moderních pohádek. Pocházel z česko-židovské rodiny. Středoškolská studia absolvoval ve východopolské Stanislavi, studoval slovanskou filologii a obecné dějiny na univerzitě ve Lvově, po vypuknutí 2.světové války. byl evakuován do Kazachstánu. Tam působil jako středoškolský učitel dějepisu do doby, kdy vstoupil do čs.a armády v SSSR a účastnil se s ní bojů o Sokolovo. Během války obdržel za statečnost několik sovětských a československých vyznamenání. 1945 se seznámil a později oženil s dcerou spisovatele Heinricha Manna, Po válce byl zaměstnán v Čs.rozhlase jako reportér a politický komentátor ze zahraničí. Tato činnost ovlivnila i jeho literární tvorbu, v níž mají významné místo reportáže ze světa a rozhlasové hry (Bylo to na váš účet, Začala to v Chicagu, Plán Barbarosa, Byla to vichřice, Anamnéze, Piškot, Kiosk ad.) Publikoval v Literárních novinách, Kulturní tvorbě, Hostu do domu, Divadel aj. Od konce 50. let byl spisovatelem z povolání,. 1968 emigroval do Německa, tam vydal na dvacet knih, v nichž se většinou vracel ke své starší tvorbě pro děti. Aškenazyho tvorba se pohybuje na pomezí několika žánrů, tvůrčích přístupů a postojů (publicistika a beletrie, poezie a próza, lyrika a epika, tvorba pro děti a dospělé, rozhlasová a televizní dramatika). Pro počátek jeho literární práce jsou charakteristické především reportáže (Německé jaro, Všude jsem potkal lidi). Od 2. pol. 50. let -- v dotyku s programem "poezie všedního dne" generace Května -- propojoval reportážnost a dokumentárnost s přístupem lyrickým a každodennost s fantazií, jež byla blízká obrazotvornosti dětí (Dětské etudy, Ukradený Měsíc, Indiánské léto, Milenci z bedny). Tato orientace se projevila i v Aškenazyho filmové scenáristice (Tam na konečné, Můj přítel Fabian, Hry a sny, Noční host, Křik). Lyrismu a "dětský" pohled na svět kontrastoval v řadě Aškenazyho textů s obrazy krutosti a antihumánního cynismu, spjatými nezřídka s dobou válečnou a osudy Židů v době platnosti norimberských zákonů (Černá bedýnka- kniha básnických textů k fotografiím různých fotografů 20. století, Vajíčko). Paměť své generace, hlavně prožitky z války zpracovával v rozhlasových a divadelních hrách a filmových scénářích (např. Májové hvězdy). V tvorbě pro děti vynikl Aškenazy moderními pohádkami (Putování za švestkovou vůní aneb Pitrýsek neboli Strastiplné osudy pravého trpaslíka, Praštěné pohádky, Pohádky na klíč). | 5.2.2001 Jana Soprová | Scena.cz