Josef Kopta

Rodák z Libochovic, spisovatel a novinář Josef Kopta, přišel na svět 16. června 1894. Absolvoval obchodní akademii, původní profesí byl tedy bankovním úředníkem. Krátce po ukončení studií (1912) však narukoval r. 1914 na ruskou frontu, kde v průběhu ruského zajetí roku 1915 vstoupil do Československých legií. Po skončení první světové války a Koptově návratu do vlasti, začal pracovat jako redaktor. Působil v NÁRODNÍM OSVOBOZENÍ a LIDOVÝCH NOVINÁCH. Zkušenosti a prožitky z doby působení v legií vtiskl do mnoha fejetonů i veršů. LEGIONÁŘSKÁ TVORBA - Významným dílem s legionářskou tématikou je románová skladba s názvem TŘETÍ ROTA (1924). Na osudech jedné roty legií sleduje nejen osudy vojáků, ale souběžně i zánik carského zřízení a zrod ruské revoluce. V pokračování s názvem TŘETÍ ROTA NA MAGISTRÁLE (1927) zobrazuje pochod přes Sibiř a v posledním díle románové trilogie TŘETÍ ROTA DOMA (1934) hovoří o sžívání legionářů s poměry ve svobodném státě a rozporech mezi jejich ideály a skutečností. TŘETÍ ROTA byla zfilmována roku 1931. Kromě legionářské tématiky čerpá také Kopta z osudů obyčejných lidí, bojujících s nepřízní osudů, popisuje jejich niterné prožitky a vjemy. Patří sem román z roku 1933 ADOLF ČEKÁ NA SMRT. Jedná se o baladický příběh, v němž vystupuje cementářský dělník Adolf s manželkou Anežkou. Adolf je přesvědčen, že zemře na souchotiny, na něž umírají jeho děti. Rozhodne se dobrovolně narukovat a válka mu paradoxně vrátí zdraví. Jeho žena mezitím otěhotní s italským zajatcem, ale po nešťastném zákroku již nemůžu mít nikdy děti. Adolf po svém návratu z války nenachází již žádného smyslu života, zavraždí ředitele továrny, ale není kupodivu potrestán. Nakonec skutečně onemocní souchotinami, zatímco jeho žena zahyne na stavbě. Velmi úspěšný byl román HLÍDAČ Č. 47 (1926), vyprávějící o tragickém osudu traťového hlídače. Při úrazu přechodně ohluchne a po opětovném nabytí sluchu dále předstírá hluchotu, aby odhalil přetvářku a lež. Tento román byl zfilmován roku 1937 režisérem Josefem Rovenským za scénáristické spolupráce Otakara Vávry. V roli hlídače Douši se objevuje Jaroslav Průcha, jeho mladou manželku ztvárnila Marie Glázrová. Svůdce Doušové Zuzku hraje Ladislav Boháč, tehdy již člen činohry Národního divadla. Role bezcharakterního svůdce mu dle vyjádření kritiků sedla lépe nežli pozdější milovnické role. DALŠÍ TVORBA Motivem dvojnictví a problematikou životní přetvářky se Josef Kopta zaobírá v trilogii JEDINÉ VÝCHODISKO (1930), ČERVENÁ HVĚZDA (1931) A CHLÉB A VÍNO (1936). V této trilogii je ústředním hrdinou syn z bohaté pražské rodiny Karel Rohan. Zavraždí svého dvojníka, aby se zbavil nepohodlného svědka své nečestné minulosti. Sám chce obsadit jeho místo dělnického vůdce, odchází do Ruska, kde zakládá komunu vyznávající socialistické myšlenky. Po ztroskotání myšlenek se opět vrací do vlasti, kde se přeorientuje na náboženskou víru. Celkové koncepci Koptova díla se vymyká soubor pěti povídek z roku 1946 s názvem LÁSKA V PĚTI PODOBÁCH. V jednotlivých povídkách nahlíží autor na pojem lásky z několika úhlů (láska podrobená zkoušce věrnosti a oddanosti, nenaplněná láska, láska sice naplněná, ale zidealizovaná, láska mateřská kontra nenaplněná láska manželská, láska provázená žárlivostí s tragickým koncem). Kopta zde velmi výrazně prokreslil stav psychiky mladého člověka formou mnohdy až básnickou. Snažil se vystihnout veškeré pocity a nálady, jimiž je láska provázena. Důležitou roli zde hraje osobní prožitek z lásky, který ovlivňuje další jednání hrdinů. Spisovatel a novinář Josef Kopta v letech 1945 – 1949 pracoval jako úředník na ministerstvu informací a v kanceláři prezidenta republiky. Zemřel v Praze dne 3. dubna 1962. Zpracováno s využitím těchto zdrojů: GALÍK, Josef a kol.: Panorama české literatury, Rubico s. r. o., Olomouc, r. 1994, 1. vydání BALAJKA, B. Přehledné dějiny literatury II., Státní pedagogické nakladatelství, Praha, r. 1994, 1. vydání BARTOŠEK, Luboš: Náš film – Kapitoly z dějin (1896 – 1945), Mladá fronta, Praha, r. 1985, 1. vydání Česká verze internetové encyklopedie „Wikipedia“.