Bedřich Bozděch

Pražský rodák Bedřich Bozděch pracoval původně jako typograf, řemeslo jej ale neuspokojovalo a převládla v něm touha po divadle. Před první světovou válkou začal vystupovat v kabaretech, po krátké praxi ve Dvorním pivovaru (1912-1914) zakotvil na delší dobu v populárním kabaretu Hvězda (1915-1922), následně vystřídal několik populárních divadel se zaměřením na operetní žánr (Malá opereta, Švandovo divadlo, Uranie atd.) Ve filmu debutoval Bedřich Bozděch účastí v komedii CHOULOSTIVÉ NÁMLUVY (1922), která se ovšem dodnes nedochovala úplně, z jeho dalších rolí v němé éře připomeňme dodnes známou komedii LÁSKY KAČENKY STRNADOVÉ (1926), v níž se objevil po boku Vlasty Buriana. Četnější příležitosti mu přinesl až zvukový film a během třicátých let odehrál deset vedlejších rolí převážně v komediálním žánru. Zmínku si zaslouží kvalitnější filmařské počiny z doby okupace, kdy hrál například vrchního (PANTÁTA BEZOUŠEK, 1941), konšela (POČESTNÉ PANÍ PARDUBICKÉ, 1944) nebo komorníka (PRSTÝNEK, 1945), nejčastěji spolupracoval s režisérem Martinem Fričem, který mu poskytl menší role celkem v patnácti filmech. V roce 1937 nastoupil Bedřich Bozděch do Tylova divadla v pražských Nuslích (pozdější Divadlo Na Fidlovačce) a na této scéně působil následujících dvacet let až do svého odchodu do penze. V řadě kusů operetního a veseloherního žánru našel uplatnění ve vedlejších rolích, jaké na něj ostatně čekaly i v dalších filmech 40. a 50. let. Vedle často bezejmenných rolí a participace na filmech budovatelského žánru připomeňme alespoň postavu bankovního úředníka Diviša v okupačním dramatu PAST (1950) nebo Josefa Němce v PSOHLAVCÍCH (1955). S již zmíněným Martinem Fričem nakonec Bozděch završil svou kariéru u filmu rolí hostinského v pohádce DAŘBUJÁN A PANDRHOLA (1959). Koncem padesátých let ukončil Bedřich Bozděch své aktivity pro divadlo i film a následujících deset let žil v soukromí s titulem Zasloužilého umělce, který obdržel v roce 1954. Zemřel v Praze 30. června 1968 ve věku 80 let.