Michał Waszyński

Michał Waszyński (vlastním jménem Mosze Waks) patřil k nejplodnějším polským umělcům meziválečné éry - v letech 1929-39 se jako režisér, střihač a scénárista podílel na úctyhodném počtu 41 filmů. Režíroval různé žánry: komedie, dramata, válečné i milostné snímky. Často spolupracoval s tehdejšími hvězdami polského filmu (A. Dymsza, E. Bodo, K. Junosza - Stępowski), čímž jeho díla získávala na popularitě. Narodil se 29. září 1904 v Kowelu, malém městečku na ukrajinské Volyni, která v té době byla součástí carského Ruska. Jeho rodina patřila mezi tamní chasidské Židy, otec pracoval jako kovář a maminka obchodovala s drůbeží. Malý Mosze byl značně živé a neposedné dítě, problémy s chováním jej provázely už na chederu (základní židovské škole) a roku 1918 vyvrcholily jeho vyloučením z ješivy (vyšší židovská škola). O rok později mladý Waks opouští rodný Kowel a na několik roků se ztrácí ve víru událostí. Vynořuje se až roku 1922 ve Varšavě, kde účinkuje ve filmu režiséra Biegiańského "Žárlivost" . Později se však stává jeho asistentem a spíše nežli herectví se věnuje filmové režii. Na Biegiańského radu si mění jméno a stává se z něj Michał Waszyński. Několik let sbírá zkušenosti po boku významných polských a německých režisérů a roku 1929 sám debutuje snímkem "Pod banderą miłości". Zpočátku je považován za průměrného, nikterak nevyčnívajícího umělce, ale ohromnou pílí a pracovním nasazením (k natočení jednoho filmu mu stačila doba asi 2-3 týdnů), se brzy vyšvihnul na výsluní a roku 1931 se tak mohl odstěhovat z chudého židovského Muranowa do mnohem honosnější čtvrti. Začal se obklopovat luxusem, hodně cestoval a o jeho přízeň se ucházeli majitelé předních filmových studií - Sfingy, Leo-Filmu, Blok-Muse-Filmu, Film-Rexu, Feniksu. Waszyński tak doslova chrlil několik filmů různých žánrů a střídavé kvality ročně, velkým přelomen v jeho tvorbě byl mysteriózní "Dybbuk", kterým se vrátil ke chasidsko-židovským kořenům. Zanedlouho poté ale, patrně z obavy před stoupajícím antisemitismem, přestoupil na katolické náboženství. Německá agrese proti Polsku jej zastihla při natáčení ve Lvově, odkud byl sovětskými úřady vypovězen na Sibiř. 10.12.1941, narukoval do polské armády generála Anderse a spolu s ním odešel do Íránu, pak do Iráku (1942) a Palestiny (1943). Filmovou kameru neodložil ani v uniformě: během války tak vznikl dokumentární film "Děti", inspirovaný jeho vlastnímy osudy a také snímek o slavné bitvě o Monte Cassino, jejímž očitým účastníkem M. Waszyński, jako voják 2. polské armády, byl. Po válce se Michał Waszyński do vlasti nevrátil - zůstal v Itálii, kde režíroval ještě asi tři filmy, poté se ale bohatě oženil a věnoval se spíše podnikání a správě svého majetku. Jeho žena, hraběnka Maria Dolores Tarantini, brzy po svatbě zemřela a Waszyński se tak stal adoptivním otcem a vychovatelem její dcery z předchozího vztahu, budoucí herečky Jadwigy Andrzejewské. Sám Waszyński se podílel se na produkci několika amerických filmů natočených v Itálii a ve Španělsku , včetně El Cida , a Tichého Američana a údajně to byl právě on, kdo na počátku 50. let pro stříbrné plátno objevil Audreu Hepburn či Sophii Loren. Vlastní potomky pravděpodobně žádné neměl (byl údajně homosexuál) a o jeho poválečném životě koluje mnoho legend - známý umělec si vytvořil vlastní identitu, v níž o sobě například tvrdil, že byl vězněm v Osvětimi, anebo že je polským princem, legitimním následníkem trůnu... V posledních letech života trpěl silnou cukrovkou a smrt jej zastihla na obchodním jednámí v Madridu, kde 20.února 1965 podlehl infarktu. Jeho ostatky byly převezeny do Itálie a k věčnému spánku pietně uloženy v Římě.