Ota Koval

Ota Koval vystudoval režii na FAMU a začal pracovat na Barrandově, do konce 60. let jako asistent režie, pomocný režisér, příležitostně také jako scénárista. V 70. a 80. letech pak spolu s Věrou Šimkovou-Plívovou patřil k režisérům, kteří se věnovali výhradně tvorbě pro děti. Kovalovým režijním debutem byla pohádková crazy komedie Lucie a zázraky (1970). Další dva filmy vycházejí z tématu soudržnosti dětské party – na motivy knihy Václava Čtvrtka byl natočen film My tři a pes z Pětipes (1971), o dva roky později pak Družina černého pera (1973). Další filmy pak sice spadají do žánru psychologických dramat, nicméně v hlavní roli s dítětem (Filip Renč) nadále sledují Kovalovo umělecké směřování (Jakub, 1976; Nechci nic slyšet, 1978). Za film Nechci nic slyšet získal Koval cenu za režii na festivalu filmů pro děti ve Zlíně. Zcela jasnou politickou zakázkou byl pak film o dětství Julia Fučíka Julek (1979), který opět neminulo ocenění, znovu na dětském filmovém festivalu ve Zlíně. Úspěšnější byly pohádky, které Koval natočil na přelomu 70. a 80. let.Kočičí princ (1978) z československo-německé produkce proslul téměř horrorovým pojetím, Kaňka do pohádky (1981) naopak sází na poetiku kreseb Josefa Lady. Obě pohádky získaly ocenění na domácích i zahraničních filmových festivalech. Další Kovalovy filmy jsou dnes již zapomenuté, poslední celovečerní film UF-oni jsou tady (1988) zůstal nedaleko za startovní čarou žánrových kvalit sci-fi komedie. Poslední prací Oty Kovala byla mystická televizní hra Panenka s porcelánovou hlavičkou (1991). Ota Koval nepatřil k nejvýznamnějším režisérům, záslužné bylo ale jeho programové umělecké směřování v tvorbě o dětech a pro děti. Přes kolísavou kvalitu jeho filmů jej logicky neminuly četné ceny v několika ročnících dětského filmového festivalu ve Zlíně (Gottwaldově), uspěl ale několikrát i na zahraničních festivalech. Kovalovy zásluhy tkví v novátorské práci s dětskými herci. Zatímco jiní režiséři angažovali děti až ve věku 8-10 let, Ota Koval se nebál obsazovat do velkých rolí mnohem menší děti, jako příklad lze uvést film Lucie a zázraky se čtyřletou Viktorií Čermákovou, která také získala cenu za dětskou roli na již zmíněném filmovém festivalu ve Zlíně. Koval také pro český film objevil dvě dětské hvězdy, Žanetu Fuchsovou a pozdějšího režiséra Filipa Renče.