Oľga Adamčíková

Herečka, režisérka a zpěvačka Olga Adamčíková, rozená Gontková působila po absolvování učitelského ústavu jako pedagožka a přitom horlivě hrála ochotnické divadlo. Olga Adamčíková byla manželkou herce a kontrabasisty Samuela Adamčíka, s nímž ji spojovalo jak povolání, tak láska k divadlu. Kromě své umělecké práce byla Olga Adamčíková také autorkou her pro děti a mládež a scénáristkou loutkového divadla. Olga Adamčíková zemřela ve věku 89 let. Olga Adamčíková vystoupila na prknech již v šesti letech v trnavském divadle, kde poté hostovala. Počátky v ochotnickém divadle, kde nejenom hrála, ale také režírovala, vyměnila r. 1946 za profesionální scénu aby se v letech 1951-6o stala členkou činohry Slovenského národního divadla Bratislava. Na zdejším jevišti vytvořila řadu výrazných postav matek nebo ženských hrdinek převážně z venkovského prostředí. Adamčíková spolupracovala velmi často s režisérem Paľo Bielikem, který jí nabídnul první velkou hereckou příležitost v postavě vesničanky Rendkové ve filmu Lazy se pohly a tento snímek byl zároveň jejím debutem před kamerou. Díky Bielikovi se Adamčíková objevila také v jeho komedii Není Adam jako Adam, v historickém snímku Mistr kat nebo ve filmu V pátek třináctého. V účinkování před kamerou vystupovala O. Adamčíková občas po boku svého manžela a jako pár jsme je viděli například v Dřevěné dědině. Filmovou hereckou parketou Adamčíkové byly převážně epizodní role vesnických žen nebo laskavých babiček, jak ji známe z adaptace slavného Hečkova románu Červené víno nebo z filmu A poběžím až na kraj světa. Ačkoliv Adamčíková nikdy nevytvořila žádnou velkou roli, dokázala svým postavám z venkovského prostředí dát punc zapamatovatelnosti a jejího herectví díky tomu využívali i čeští filmaři. Známe ji tak z Helgeho Velké samoty, z válečného dramatu Tam za lesem nebo z filmu Bez svatozáře. Divadlo - herecká (výběr): – Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák (Kordula); Whilliam Shakespeare: Romeo a Julie (chůva); Dům Bernardy Alby (Poncia); …