Jaromír Meduna

Jeho otec trpěl "houserem". Potřeboval na záchod, jako berlu si vzal smeták - a praskla mu guma u pyžama. Asi 4-letý Jaromír se začal smát, otec ale ne - v očích vraždu. Té zabránil rychlejší výprask od matky. Už dospělý Jaromír měl týž problém, díval se na něj syn Honzík, Jaromír si vzpomněl a řekl: "Nesměj se, hlavně se mi nesměj!" Matka totiž tehdy nebyla doma.