Jiří Sequens

Jiří Sequens, st. absolvoval dramatické oddělení brněnské konzervatoře a již za vysokoškolských studií hrál v činohře Zemského divadla Brno. Své vědomosti si Sequens, st. rozšířil studiem na moskevské vysoké škole muzických umění a po návratu začal již působit jako režisér v pražském divadle D 34 a v Divadle státního filmu, které též krátce vedl. Jiří Sequens, st. se maximální měrou podepsal do dějin světové kinematografie jako jeden z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších tvůrců v jeho dějinách. Sequensovo první setkání se světem filmu se nese ve znamení asistence režiséru S. Gerasimovi při výrobě snímku Mladá garda a spoluautorstvím scénáře k Slavíčkově filmu Dnes o půl jedenácté. Scénáře psal Sequens i v dalších létech, ale již jen ke všem svým hraným snímkům a seriálům. Jako režisér debutoval Sequens snímkem Všední den, po kterém vznikla dramatická agitka o životě traktoristky Cesta ke štěstí a i další filmy z počátku jeho tvorby nesou jasné poselství tendenčně a politicky exponovaných příběhů. V podobně nastartovaném duchu Sequens pokračoval i nadále, až se během několika desítek let vyprofiloval v typicky nomenklaturního filmaře zobrazujícího vybrané kapitoly z novodobých dějin ideologicky zmanipulovanou formou. Zatímco byla Sequensovi na jedné straně jeho náklonnost k režimu s politickým zneužíváním filmového řemesla vytýkána, na straně druhé byl vyzdvihován za maximální možnou řemeslnou zručnost. Typickým příkladem tohoto dvoupólového postoje je dnes již kultovní propagandisticky zaměřený a přitom filmařsky stoprocentně odvedený televizní seriál 3o případů majora Zemana. Sequens ale zdaleka nebyl jenom filmařem poplatným režimu, což dokázal svým předcházejícím vele úspěšným seriál policejních příběhů z prvorepublikové Prahy na Markův námět Hříšní lidé města pražského, z jehož popularity a oblíbenosti jak u odborné kritiky, tak u obyčejných diváků, později vytěžil ještě čtyři neméně úspěšné celovečerní filmy Partie krásného dragouna; Pěnička a Paraplíčko; Smrt černého krále a Vražda v hotelu Excelsior. Obdobně dokázal Sequens svůj talent maximálně využít i při filmové rekonstrukci událostí kolem atentátu na říšského protektora R. Heydricha s prozaickým názvem Atentát, který mu přinesl celosvětové uznání a několik cen z mezinárodních filmových festivalů. Ohlas na posledně jmenovaný film přinesl Sequensovi nabídky pracovat na dílech i v cizině, on ji přijal a pod jeho vedením tak vzniknul řecký snímek Epitaf pro přátele a nepřátele a koprodukční Musím zemřít. Sequens si své režisérské konto postupem let vyšperkoval také Hádlovou muzikálovou adaptací jinak populární Daňkovy hry z období středověku Dva na koni, jeden na oslu nebo koprodukčními dramaty Ta chvíle, ten okamžik či Hořký podzim s vůní manga mapující pohnutý životní osud české režisérky A. Hertlové. Naposledy se Sequens, st. na režijní židličku posadil při výrobě seriálu Hříšní lidé města brněnského. Kromě výše uvedených a mnoha dalších děl, které Sequens autorsky vytvořil, vystoupil jako účinkující například v Bonaventurově dokumentárním filmu o J. Marvanovi nazvaném Jári nebo v díle pojmenovaném Hříšný člověk Jiří Sequens, jenž vytvořil reportér J. Spěváček pouhý jeden rok před jeho úmrtím. Jiří Sequens se pod stejným názvem dočkal vlastní monografie z pera J. Tibitanzla, který se knižně pokusil zhodnotit a sumarizovat jeho uměleckou tvorbu. Jiří Sequens, st. se za film Atentát stal v r. 1965 nositelem Ceny Víta Nejedlého a nositelem Hlavní ceny za režii soutěže k 2o. Výročí Československé socialistické republiky. S filmem Kronika žhavého léta si Sequens odnesl Zvláštní ocenění za scénář soutěže k 25. výročí Vítězného února a za svůj snímek Hořký podzim s vůní manga Cenu československého filmu XXII. Festivalu Českých a slovenských filmů Banská Bystrica. Jiří Sequens, st. byl kromě uvedených cen jmenován v r. 1972 zasloužilým umělcem, r. 1979 mu byl udělen titul národního umělce a o rok později se stal ještě nositelem Národní ceny. Herec a režisér Jiří Sequens, st. se vyjma své umělecké práce věnoval jako stranický funkcionář také politice, protože byl předsedou Svazu divadelních umělců a předsedou Ústředního výboru Svazu československých dramatických umělců; a mimo to byl znám i svou prací pedagoga na pražské Filmové akademii múzických umění. Jiří Sequens, st., otec herečky, tanečnice a zpěvačky Sylvy Sequensové a herce Jiřího Sequense, ml. trpěl poslední léta vleklými zdravotními problémy, které vyústily v amputaci dolní končetiny. Jiří Sequens, st. zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 85 let. zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy