Jiří Slavíček

Jiří byl třetím dítětem Antonína Slavíčka. Vystudoval strojní inženýrství, neboť měl výborné matematické nadání. Po ukončení studia pracoval jako odborný asistent na ČVÚT, výborně fotografoval a také on měl velký vztah k malířskému umění. Věnoval se však pouze kresbě, v malování jako takovému mu bránil jeho handicap, tím byla barvoslepost. Cesta k filmu u Jiřího Slavíčka byla ovlivněna původní prací na výzkumu zvukových aparatur. V roce 1929 získal nejvyšší doporučení přímo od T. G. Masaryka na roční stáž v Hollywoodu. Zde načerpal mnohé zkušenosti z oblasti filmařské techniky. Jak později vzpomínala pro cyklus "Potomci slavných" jeho dcera MUDr. Olga Barešová, z natáčení filmu PODOBIZNA zůstala rodině památka. Jednalo se právě o ten obraz, který hrál ve filmu stěžejní úlohu. Později se ocitl na stěně v bytě Slavíčkovy rodiny. JIří Slavíček se dle vzpomínek své dcery na natáčení snímku velmi těšil právě z důvodu oné malířské techniky, jež také hrála ve filmu klíčovou úlohu. Druhá dcera, ing. Anna Rývová, zase při natáčení vzpomenula na chalupu, jíž její otec zakoupil v roce 1939 nedaleko Kamýku nad Vltavou. Tam jezdila rodina na letní pobyty. J. Slavíček tento kraj miloval. Chvíle strávené na chalupě u Kamýka mu připomínaly dobu jeho dětství, kdy jezdil se svými rodiči do Kameniček. Na této chalupě prožila rodina Jiřího Slavíčka celé období druhé světové války. V rodině byl Jiří Slavíček velmi oblíben pro své upřímné a lidské chování. Použitý zdroj: Václav Filip a Libuše Štědrá: POTOMCI SLAVNÝCH ŽIJÍ MEZI NÁMI, I. díl, vydalo Ottovo nakladatelství, Praha, rok 2000.