Jiří Hanibal

Jiří Hanibal studoval na FAMU v letech 1948 - 1953, obor režie. Třetí scenář, který napsal, byl zfilmován pod názvem Všude žijí lidé (1959), kde Zdeněk Štěpánek velice dobře zahrál lékaře na vesnici v 50. letech. Pomocnou režií se podílel na filmech: Touha (1958), Pět z miliónu (1959), Páté oddělení (1960). První film, který natočil sám, byl snímek Život bez kytary (1962), jehož hrdiny jsou mladí milenci, kteří život, a vše, co přináší, přijímají jako samozřejmost. Životu chlapců, kteří se dostali pro své delikty do Domova mládeže, je věnován film Škola hříšníků (1965). Příběh lásky patnáctileté dívky o prázdninách na chatě u řeky - Malé letní blues (1967), a i další film Údolí krásných žab (1971) byl sondou do života mládeže. Dalším prázdninovým příběhem je komedie Leť, ptáku leť (1978), který byl natočen k 30. výročí Pionýrské organizace. Hrdinka z filmu Velikonoční dovolená (1971) se nemůže rozhodnout mezi dvěma chlapci, s nimiž si lehkomyslně pohrávála. O životě havířů na ostravsku je příběh dvacetiletého chlapce, který díky starším havířům pochopí, že pro život jsou nezbytné dvě věci - práce a láska. Mezinárodním úspěchem byl film Dědeček, Kylián a já (1966), který prošel festivaly v Benátkách, v Cannes, v Gijónu. V roce 1984 natočil Lásku s vůní pryskyřice. Téměř celou tvorbou se věnoval mládeži a jejich dětským láskám a problémům, a právě to byla jeho silná parketa.