Marcel Cuvelier

Francouzský herec Marcel Cuvelier se uplatňoval hlavně v divadle a televizi, i u nás jej ale můžeme znát z řady filmů, několikrát to bylo například po boku J. P. Belmonda. Cuvelier pochází z malého městečka Glageon na francouzsko-belgických hranicích a v uměleckých sférách se začal pohybovat koncem čtyřicátých let 20. století, souběžně začínal jako herec a režisér. Poprvé režíroval v roce 1950, krátce nato na jevišti Théâtre de Poche uvedl dnes již slavnou Ionescovu hru Plešatá zpěvačka. Na různých divadelních scénách v Paříži se v padesátých letech prosazoval jako herec i režisér, z tvorby Eugena Ionescu připomeňme jeho další režii Lekce v divadle Poche Montparnasse (1951), později v Paříži i na divadelních festivalech hrál v Ionescově hře Král umírá. V divadle Poche Montparnasse působil i jako režisér, uváděl francouzskou modernu (Rollandova Hra o lásce a smrti) i světovou klasiku (Gončarovův Oblomov). V kontextu s bohatými Cuvelierovými aktivitami v divadle se jeho práce pro film jeví jako zanedbatelná, hrál jen ve 21 filmech, nutno ale dodat, že jako významný divadelní tvůrce si mohl dopřát možnost výběru a kýval na nabídky jen vesměs progresívních režisérů ve významných titulech. Jeho filmovým debutem byla menší úloha recepčního v motelu v dramatu VÝTAH NA POPRAVIŠTĚ (Ascenseur pour l’échafaud, 1958) režiséra Louise Malle. Ve spolupráci s dalšími významnými režiséry se filmovým divákům dvakrát představil jako policejní inspektor (PRÁSKAČ – Le doulos, 1962; VÁLKA SKONČILA – La guerre est finie, 1966). V Costa-Gavrasově politickém dramatu DOZNÁNÍ (L’aveu, 1969) ztvárnil českého komunistického funkcionáře Josefa Pavla. Kromě divadla a filmu začal spolupracovat také s televizí, kde od počátku šedesátých let hrál v řadě seriálů, často to byly skutečné historické postavy. V dobrodružném seriálu LAGARDERE (1967) hrál španělského krále Filipa V., dobový kostým na sebe oblékl i v dalších seriálech (SCHULMEISTER, CÍSAŘSKÝ ŠPION – Schulmeister, l’espion de l’empereur, 1971) i televizních filmech, mimo jiné adaptacích literárních děl (PANÍ BOVARYOVÁ – Madame Bovary, 1974), později hrál i v kriminálních seriálech. Přes četné vystupování v televizi a příležitostné filmování převažovalo v Cuvelierových aktivitách nadále divadlo, režíroval a hrál na různých pařížských scénách i na populárních divadelních festivalech, v 80. letech napsal i několik vlastních divadelních her. Z jeho dalších vstupů před filmovou kameru připomeňme dvojí spolupráci s J. P. Belmondem, po jehož boku hrál ministra (NÁSLEDNÍK – L’héritier, 1973) a opět policejního inspektora (STAVISKY, 1974). Větší hereckou příležitost dostal v málo známém historickém příběhu z Kanady v 19. století KAMOURASKA (1973). V roce 1998 hrál Marcel Cuvelier v Théâtre Antoine básníka Norberta de Varenne v divadelní adaptaci Maupassantova románu Miláček a za tuto roli byl nominován na prestižní Molierovu cenu, tuto trofej pak získal o dva roky později za svůj výstup v Guitryho hře Otec měl pravdu, v níž hrál v letech 1998-1999 v pařížských divadlech Théâtre des Célestins a Théâtre des Bouffes Parisiens. Jako režisér působil Cuvelier naposledy v Théâtre Huchette (opět to bylo dílo Eugena Ionesca nebo A. P. Čechova). Ve filmu hrál Marcel Cuvelier naposledy v roce 2008, u nás jsme jej mohli vidět v komedii TVOJE RUCE NA MÉ PŮLCE (Laisse tes mains sur mes hanches, 2003). V současnosti žije Marcel Cuvelier již v soukromí, v rodinné tradici pokračuje jeho dcera Marie Cuvelier, taktéž divadelní herečka.