Zdeněk Kutil

Jméno herce Zdeňka Kutila většině dnešních diváků říká jen málo, s jeho tváří se nicméně můžeme setkávat v řadě často reprízovaných filmů a televizních inscenací od konce padesátých let. Stejně jako řada divadelních nadšenců z řad jeho vrstevníků začal i Kutil svou profesionální dráhu po druhé světové válce. První poválečná léta strávil Kutil v severních Čechách, kde se bývalé německé scény potýkaly s řadou problémů; Kutil hrál v Zemském oblastním divadle v Liberci a v Divadle severu v Teplicích (1945-1948). Později přešel na další oblastní scény, hrál v Písku (1948-1949), na delší dobu pak zakotvil v lokalizačně blízkých divadlech v Mladé Boleslavi a v Kladně (1949-1952), kde se kromě herectví věnoval i divadelní režii. Padesátá léta byla v herecké dráze Zdeňka Kutila především ve znamení působení v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích (1952-1957), kde se opět uplatnil i jako režisér. Z jeho hereckých kreací vyniká životní role Curryho, kterou odehrál v Obchodníkovi s deštěm právě v Českých Budějovicích. V roce 1957 získal Zdeněk Kutil angažmá v pražském Divadle S. K. Neumanna, kde setrval až do svého úmrtí. Zatímco ve svých začátcích na oblastních scénách dostal Kutil příležitost i v hlavních rolích (Hamlet), v Praze se musel spokojit s převážně menšími rolemi, patřil ale k důležitým osobnostem jedné z předních pražských jevišť. Ve svých divadelních úlohách střídal klasiku s modernou, často jej bylo možno vídat v shakespearovském repertoáru (Jak se vám líbí, Veselé paničky windsorské, Othello, Večer tříkrálový), neméně často ale účinkoval také v české klasice (Lucerna, Tvrdohlavá žena). S příchodem do Prahy se před Kutilem otevřely i možnosti spolupráce s filmem. Poprvé před kamerou stál jako málo sympatický důstojník v dnes již opomíjeném dramatu Vojtěcha Jasného z vojenského prostředí ZÁŘIJOVÉ NOCI (1957). Vojenská, respektive policejní uniforma provázela Zdeňka Kutila také v řadě dalších filmů 50. a 60. let, z těch známějších můžeme připomenout veselohru POSLUŠNĚ HLÁSÍM (1957) natočenou na motivy slavného románu Jaroslava Haška. V průběhu šedesátých let odehrál Zdeněk Kutil řadu vedlejších rolí ve snímcích různých žánrů, objevil se mimo jiné v dodnes vysoce hodnocených filmech jako MARKETA LAZAROVÁ (1967) nebo VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI (1968). Kutilova filmografie je z velké části ve znamení kriminálek, v některých z nich také dostal větší prostor jako herec. Rolí vedoucího statku Krále si jej můžeme připomínat v nadčasové detektivce VRAH SKRÝVÁ TVÁŘ (1966), další větší postavou byl pověřen ve filmu JEDEN Z NICH JE VRAH (1970). Od počátku sedmdesátých let na něj ale čekaly jen menší role, navíc ve filmech značně poplatných době svého vzniku. Podobně nevelkého významu byly i role v televizních inscenacích a seriálech té doby (TŘICET PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, 1975; GOTTWALD, 1986). Jméno Zdeňka Kutila ale můžeme číst i v titulcích nadčasových a dodnes oblíbených seriálů jako CHALUPÁŘI (1975) nebo ARABELA (1980). K pracovnímu profilu Zdeňka Kutila je nutno doplnit i jeho častou spolupráci s rozhlasem nebo dabingem (jeho hlas můžeme zaznamenat například v kdysi populárním italském seriálu CHOBOTNICE – La piovra, 1984). Zdeněk Kutil zemřel v Praze 4. ledna 1988 krátce po svých 64. narozeninách.