Daniel Auteuil

Daniel je synem operního zpěváka, díky otcovu účinkování na různých provinčních scénách měl k umění vždy blízko. Již v šestnácti letech debutoval v avignonském divadle v Čechovových "Námluvách", následovalo studium dramatických umění v Paříži u Francoise Floreta. Všestranně nadaný Daniel v roce 1972-74 zpívá a tančí v muzikálu "Godspell", v roce 1979 se stává laureátem Ceny Gérarda Philipa za výkon ve hře "Smeknutí klobouků", kterou také režíroval.Před filmovou kameru se postavil v polovině 70.let, kdy se začal uplatňovat zejména v komediích a detektivkách. Výrazněji na sebe však upozornil až ve filmových adaptacích románů Marcela Pagnola "Jean od Floretty" a "Manon od pramene" (1986)(C.Berri), kdy za postavu mentálně zaostalého Ugolina obdržel Césara a cenu BAFTA. Nominaci na Césara 1988 a opět v roce 1990 neproměnil. V posledních letech se jeho hrdinové vyčleňují z intelektuálních kruhů, jsou zasmušilí, nevyrovnaní a zakomplexovaní - houslařský mistr v melodramatu "Srdce v zimě" - 1991 (C.Sautet), neurolog Antoine v rodinném dramatu "Mé oblíbené roční období" - 1993 (A.Téchiné) a především nešťastný Jean Marc, žijící téměř celý život ve lži a podvodu, v dramatu podle skutečné události "Nepřítel" - 2002(N.Garcia). Za své herecké umění byl Daniel oceněn na MFF v Cannes 1996, za roli byznysmana Harryho v psychologickém filmu "Osmý den" (1996, J.Van Dormael) a svého dalšího Césara získal v roce 1999, za ztvárnění vrhače nožů Gabora v melodramatu "Dívka na mostě" - 1998 (P.Leconte). Z dalších jeho postav stojí za zmínku jeho lidský kapitán v "Prokletí ostrova Sait-Pierre" - 2000 (P.Leconte), kde mu byl partnerem známý režisér Emir Kusturica a v neposlední řadě návrat ke komediální poloze snímkem "KOndoMEDIE" (2000, F.Veber). K divadlu se Daniel Auteuil stále vrací, příležitostně se objevuje na scéně pařížského Théatre de Montparnasse.