Milena Zahrynowská

Půvabná, éterická, talentovaná a neprávem zapomínaná zpěvačka Milena Zahrynowská se narodila 10. listopadu roku 1941 v Praze. Umělecké nadání se v rodině dědilo z generace na generaci, vždyť maminka Mileny – Zdena Barvitiová – pocházela z významného pražského rodu, v němž se Karel Barvitius (Milenin pradědeček) a Karel Barvitius (Milenin dědeček) věnovali vydávání hudebnin. Rodina Barvitiů do roku 1949 vlastnila v Myslíkově ulici obchod s klavíry a piány. Maminka Zdena zpívala ve sboru Národního divadla a dokonce uměla výborně hrát na housle. Když se však narodila malá Milena, vzdala se maminka veškeré umělecké kariéry. Tatínek Milenin byl profesí architekt a jeho rodina pocházela ze Zakarpatské Ukrajiny. Rodina Zahrynowských žila v Plavecké ulici v pražském Podskalí. Malá Milena již od útlého dětství jevila hudební talent. Rodiče měli pro nadání své dcerky velké pochopení, umožnili Milence navštěvovat hodiny klavíru a také baletu. Podpořili ji i v nelehkém období dospívání, kdy Milena nastoupila na konzervatoř. Ve třetím ročníku přestoupila studentka hudby Milena do oddělení skladby a není bez zajímavosti, že sama uměla skládat nádherné melodie, které později přehrávala i svým dětem. Ve svých dvaceti letech se mladičká Milena provdala za profesora Antonína Sychru, který byl o plných 23 let starší než začínající umělkyně. V manželství se narodil syn Michal. Milenini rodiče hodně pomáhali s výchovou svého vnuka, zatímco mladá maminka dostala své první angažmá v Hudebním divadle v Karlíně v roce 1963 jako tanečnice. Vystupovala také na scéně divadla v Nuslích. Milena Zahrynowská oplývala neuvěřitelnou pílí a disciplinovaností. Díky svému obrovskému úsilí se vypracovala na sólistku karlínského divadla, začala být žádaná v televizi, objevovala se v operetách, televizních písničkách, vystupovala po boku Jiřího Suchého v divadle Semafor, dokonce v roce 1967 alternovala s Evou Pilarovou roli Dámy v prvním československém muzikálu „Gentlemani“. Z dalších velkých muzikálových rolí Mileny Zahrynowské stojí zcela jistě za to připomenout Anitu ve „West Side Story“ a dále pak Dulcineu v muzikálu „Muž jménem La Mancha“. Souběžně s divadelní činností se Milena Zahrynowská objevovala také před filmovou kamerou. Ztvárnila vedlejší role např. ve snímcích „Zločin v dívčí škole“ či „Slasti otce vlasti“. Původně s ní bylo počítáno i pro titulní úlohu v připravovaném snímku o legendární špiónce Matě Hari, avšak z realizace filmu bohužel nakonec sešlo. V osudovém srpnu 1968 absolvovala zrovna Milena Zahrynowská vystoupení ve Švýcarsku. Na emigraci však neměla mladá žena ani pomyšlení. V okupovaném Československu žila přece její rodina, navíc manžel Milenin byl vážně nemocen – v plné míře u něho propukla roztroušená skleróza. Milena se navzdory nepříjemným politickým vyhlídkám do budoucna do své vlasti vrátila, starala se o manžela, který zemřel o rok později. Po milovaném muži však mladé vdově zbyly dluhy, které musela splácet. O to více se ponořila do své práce. Již nikdy se znovu neprovdala, nelze však odsuzovat mladou a krásnou ženu, že toužila po lásce a v 70. letech se stala maminkou dvou dalších synů – v roce 1972 se narodil Filip a v roce 1977 Dominik. Oba synové nesou příjmení, které jejich maminka nabyla po svém sňatku – Sychrové. Byl to právě Filip Sychra, který na maminku vzpomínal v roce 2010 v rozhovoru pro časopis Vlasta. Ze slov syna krásné Mileny je cítit láska, kterou ke své matce cítil, a úcta k její náročné práci: „V sedmdesátých letech ji odmítli přijmout do nově ustaveného Svazu dramatických umělců, to její situaci ještě víc komplikovalo. Čím jsem byl starší, tím míň se objevovala v divadle a měla čím dál menší role. Když jsme ale šli na procházku, lidi ji zastavovali a chtěli po ní autogram…“ Mileně Zahrynowské vzali její milované divadlo, práci, které byla oddaná celou svou duší. S tímto bezprávím se talentovaná zpěvačka nesmířila do své předčasné smrti. V pouhých pětačtyřiceti letech se její život uzavřel 5. prosince roku 1986 v Praze. Umělecký odkaz své maminky hýčká Filip Sychra, který se rozhodl jít ve stopách nejen talentované Mileny Zahrynowské, ale také jejího manžela, profesora Sychry, jehož jméno Filip nosí. Vystudoval na konzervatoři divadelní vědu a stejně jako nevlastní tatínek, jehož bohužel nikdy nepoznal, se věnuje výuce jevištní řeči. Věnuje se mj. také zpěvu i moderování. V talentovaném Filipovi odkaz a umění jeho maminky Mileny žije dál… Zpracováno s využitím článku: „Talent v zajetí vášní“, str. 78 – 80, časopis Vlasta, 2/2010, autor: Blanka Kovaříková – z tohoto článku použita i výše uvedená citace v textu