Josef Šebánek

český herec, vlastně neherec. Specialitou nové vlny 60. let byl směr zvaný cinéma verité. Když tento termín bychom přeložili, znamenalo by to „kino pravda“. Filmaři se snažili, aby jejich snímky působily co nejvíce jako ze života. Kladl se důraz na syrovou autentickou atmosféru a dokumentární kameru. Nejraději do svých filmů obsazovali neherce. Jednoho dne režisér Miloš Forman objevil neherce Josefa Šebánka. Josef Šebánek se narodil v Praze. Matka byla v domácnosti a otec pracoval v Elektrických podnicích. Základní i měšťanskou školu vychodil v Karlíně. I když se Josef narodil Praze, tak se jeho celoživotní láskou stala vesnička Podskalí (dnes je zatopena Orlickou přehradou), kam se každý rok vracel. Tam se seznámil i se svoji budoucí ženou Marií. Josef byl o sedm let starší. Josef Šebánek se vyučil automechanikem. Toto řemeslo ho však příliš neučarovalo. Auta měl rád, ale spíše jako uživatel, než jejich opravovatel. Ve dvaceti si pořídil vůz a začal se živit jako taxikář. Vydrželo mu to do roku 1940, kdy začala být nouze o benzin. Tehdy se s matkou odstěhoval do Podskalí k příbuzným a začal se živit jako lesní dělník. Při totálním nasazení měl být odsunut do Rakouska, ale podařilo se mu usadit se v karlínské ČKD. Přibližně v této době přerostlo jeho přátelství s Marií v hlubší cit. V roce 1943 se vzali. V ČKD vydržel Šebánek až do konce války. Poté se šel věnovat řemeslu, kterému se vyučil. Pracoval v Košířích. Pracoval u jistého pana Herverta. Ten měl povolení stahovat vraky po Němcích a dávat je dohromady. Jezdili pro ně až na Slovensko. Šebánkovi tato práce moc nevyhovovala. Po čase se opět vrátil k autodopravě. Tentokrát k nákladní, taxikařinu už jej nebavila. Zažádal si o koncesi. V roce 1947 si pořídil automobil značky Ford a rozvážel do řetězce obchodů Bratrství zboží. Se svým vozem přepravoval i přátele. Šebánek byl povahy velmi družné a disponoval chatou v Podskalí, kterou důvěrně nazýval „Žrapidla“. Prostě se v ní hodně jedlo a pilo. V roce 1951 ČSAD Šebánkovy zrušily dopravu a vykoupili auto za odhadní cenu. Část peněz dostal hotově a část mu přišla na účet. Ten díl na účtu však postihla měnová reforma. Automobilu se Josef nevzdal a nastoupil do podniku Konstruktiva. Pracoval tam jako řidič, a to do roku 1969, kdy odešel do invalidního důchodu. Obecně se soudí, že Šebánka pro film objevil režisér Miloš Forman. Šebánka Formanovi doporučil jeho dvorní kameraman Miroslav Ondříček. Vycítil v něm ohromný potenciál. Seznámil jej s Formanem, který právě připravoval film Lásky jedné plavovlásky. Šebánek byl velice vitální a před kamerou neopakovatelný. Forman byl Šebánkem nadšen. Šebánek z počátku nebyl moc nadšen. Forman se jej rozhodl obsadit na jeho upřímně míněnou námitku, že se v životě nenaučí více než dva řádky textu. Forman mu kontroval slovy, že o to mu přesně jde. Film Lásky jedné plavovlásky měl premiéru v roce 1965 a zaznamenal okamžitý ohlas. Josef Šebánek se představil jako ryzí a nekontrolovatelný živel, před kamerou se choval zcela přirozeně. S režisérem Milošem Formanem ještě natočil film Hoří, má panenko. Poté přešel k režisérovi Jaroslavovi Papouškovi. Obdržel krásnou roli uhlíře Vošty do filmu Nejkrásnější věk. Pak přišla životní herecká příležitost, a to role dědy Homolky ve známé trilogii. Z Josefa Šebánka se stala hvězda a miláček národa. Díky spolupráci s Milošem Formanem se stal s jednou tváři nové vlny. Šebánek sám svoji práci u filmu bral spíše s rezervou. Zábavný nebyl nejen na plátně, ale i v reálném životě. Jeho fantazie neznala mezí. Měl dar, že když řekl jakýkoliv nesmysl, všichni mu věřili. Člen: hvezdyn