Václav Mareš

Yyučil se strojním zámečníkem. Na učilišti vystupoval s ochotníky a přihlásil se pak na DAMU. Po jejím absolvování (1963) strávil pět sezon v Divadle Na zábradlí (Proces, Král Ubu, Zahradní slavnost), od roku 1968 byl členem Divadla S.K. Neumanna (Oidipús vladař, Tomáš Becket) a v 80. letech působil v Divadle E.F. Buriana (1988-89 i jako ředitel). V posledních době účinkoval v inscenacích Divadla Rokoko, Divadla Skelet a Dejvického divadla. Před kamerou mu byly souzeny vesměs drobnější a ojediněle i vedlejší postavičky příslušníků inteligence, k nimž ho typově předurčovala jeho fyziognomie. Nejčastěji se objevoval v rolích lékařů (Škola hříšníků, Nahota, Romaneto, Dostih), inženýrů (Člověk není sám, Píseň o stromu a růži), ředitelů škol a jiných zařízení (Smrt talentovaného ševce, Kluk za dvě pětky, Bota jménem Melichar, Díky za každé nové ráno). Hrál též komunistu Jana Švermu (Poéma o svedomí, Gottwald), novináře a básníka Josefa Boleslava Pecku (Hodina života) a nacistického pohlavára Heinricha Himmlera (Pramen života – Der Lebensborn). Naposledy zaujal působivým portrétem komisaře gestapa v Cieslarově historickém dramatu Krev zmizelého. Uplatňoval se v zahraničních filmových a TV produkcích, natáčených na našem území. V televizi vytvořil kolem sedmdesáti rolí, mj. v seriálech 30 případů majora Zemana (1974-79), Nemocnice na kraji města (1978), Arabela (1980), Okres na severu (1981), Povstalecká história (1984), Bylo nás šest (1985), Slavné historky zbojnické (1985), Gottwald (1986), Malé dějiny jedné rodiny (1987), Panoptikum Města pražského (1987), Chlapci a chlapi (1988), Rodáci (1988), Dlouhá míle (1989), Náhrdelník (1992), Hříchy pro diváky detetektivek (1995), Zdivočelá země (1997), Ulice (2005-08) a Kriminálka Anděl (2008). -fik-, Filmový přehled 2009/7