Henry Deutschmeister

Jako filmový producent měl Henry Deutschmeister neomylný cit na dobové trendy a kasovní trháky, odborníci mu na druhou stranu vyčítali absenci uměleckých kvalit jím financovaných filmů. Po druhé světové válce nicméně patřil k nejúspěšnějším producentům francouzské kinematografie, v závěru kariéry přesáhla jeho práce významně i hranice Francie. Henry Deutschmeister pocházel z židovské rodiny domestikované v Rumunsku, jeho rodištěm byl přístav Brăila na Dunaji. Jako řada jeho krajanů hledal i on po první světové válce štěstí v západní Evropě a usadil se ve Francii. Od mládí pracoval v distribuci filmů a ve třicátých letech založil vlastní produkční společnost Franco-London Films. Během druhé světové války se kvůli svému židovskému původu musel skrývat, hned po válce ale obnovil společnost Franco-London Films a začal produkovat filmy různých žánrů i kvalit. Z jeho poválečných produkcí stojí za zmínku spolupráce s René Clairem (ĎÁBLOVA KRÁSA – La beauté du diable, 1950; KRÁSKY NOCI – Les belles de nuit, 1952). K největším finančním úspěchům se Deutschmeister dostal v polovině padesátých let, kdy každoročně jím produkované filmy vidělo v kinech až patnáct miliónů diváků. Jménem své společnosti tehdy zaštítil vznik velkoryse pojatých kostýmních filmů jako ČERVENÝ A ČERNÝ (Le rouge et le noir, 1954), MARIE ANTOINETTA (Marie Antoinette la reine de France, 1956) nebo ELENA A MUŽI (Elena et les hommes, 1956). Spojil se také se slavným režisérem Sachou Guitrym a podpořil vznik historického velkofilmu KDYBY NÁM PAŘÍŽ VYPRÁVĚLA (Si Paris nous était conté, 1956), v tomto případě se ale nepodařilo zopakovat fantastický úspěch předchozího filmu KDYBY MI VERSAILLES VYPRÁVĚLY (Si Versailles m’était conté, 1953), který si produkoval Guitry sám. Z pozdější spolupráce s italskými filmaři pak vznikl například Felliniho film GIULIETTA A DUCHOVÉ (Giulietta degli spiriti, 1965). Připomeňme také, že v roce 1962 byl Henry Deutschmeister viceprezidentem poroty na mezinárodním festivalu v Cannes. K významným mezinárodním úspěchům patřil válečný film NORMANDIE-NIEMEN (1960) vyprodukovaný ve spolupráci se Sovětským svazem. Právě uvolnění politických poměrů v šedesátých letech pak Deutschmeisterovi umožnilo několikrát pracovat i v rodném Rumunsku. Ve francouzsko-rumunské koprodukci tak vznikl například historický epos DÁKOVÉ (Dacii, 1967). Další spolupráce s Rumunskem ztroskotala na požadavku diktátora Ceaușesca, že v rumunských filmech smějí hrát pouze rumunští herci. Mezitím navázal Deutschmeister spolupráci také s německými tvůrci a v Západním Německu vyprodukoval čtyři televizní seriály vycházející z osvědčených literárních předloh, nejznámějším z nich se stal POKLAD NA OSTROVĚ (Die Schatzinsel, 1966). Henry Deutschmeister zemřel v Paříži 20. února 1969 ve věku 66 let.