Jürgen Heinrich

Jürgen Heinrich se narodil v roce 1945, těsně po skončení II. světové války v okrese Meklenbursko. Tátu nikdy nepoznal, proto jej vychovávala jen jeho matka Emma Heinrichová. Německo bylo rozbombardováno a totálně zničeno. Pro nikoho se nežilo lehce. Byl vzat na divadelní školu v Lipsku a vystudoval herectví. V roce 1968 natáčela DEFA film Rozloučení, kde si i zahrál a řekněme si, filmová kamera si jej oblíbila. To byl odrazový můstek, dále již přicházely desítky nabídek k filmování a byly i seriály, např: Místo činu, Policie 110, Starý muž, Siska (1998), Kobra 11, Komisař (2000), Derrick (1988 – 1990), jak je vidět, šlo hlavně o kriminální příběhy a jeho popularita mezi diváky šla strmě nahoru. Ale patřil jenom k hrstce lidí, kteří se nebáli kritizovat svojí společnost veřejně, a to byl komunista. Aby zahodil svoji legitimaci, stačila invaze a vlastně vpád ruských vojsk do Afghanistánu a za tu jeho odvahu dostal exemplární trest, zákaz herecké činnosti, ale on nepřestal se svými názory a dostal krutý trest, není zde v NDR žádoucí a byl v roce 1985 vyhoštěn. Co má dělat, Berlín byl i západní, tak se přestěhoval kousek a žil nedaleko od domova za zdí. V Západním Berlíně ihned dostal angažmá v Schillertheatru. Rok po odchodu z NDR již natáčí s režisérem Wimem Wendersem a s kapitalisty film, Nebe nad Berlínem. Přišly již zmiňované seriály, až se dopracoval k životní roli, hraje komisaře Wolffa v dlouhém seriálu Wolffův revír (1992 – 2006). Pro velkou oblibu se seriál natáčel 14 sezón a bylo natočeno 173 epizod plus jeden příběh byl celovečerním filmem. Seriál znají po celém světě, vždyť 30 států si seriál zakoupilo. K seriálu jedna poznámka, na nějakých epizodách se podílel i režisérsky. Také známe jeho hostování v českém seriálu, Dobrodružství kriminalistiky (1989), kdy jej usvědčí jako vraha, dvě užvaněné babky. Jak lehce zbohatnout, oženit se a pak ženu pojistit a naaranžovat na sebevraždu utopením ve vaně, a zrovna na líbánkách. Na Slovensku spolupracuje v Povstalecké historii (1984). Má toho hodně na svědomí, a přece ještě si naloží na svá bedra dabingovou činnost. Dnes patří již k důchodcům ale nemůže odpočívat a čekat na dávky, střídá život v Berlíně s pobytem ve španělském Alicante. Dále hrál i v indiánce s Gojkem Mitičem, Zvěd (1983), ve válečném dramatu Drážďany (2006), Inga Lindstremövá (2008 – 2012), Princ a chuďas (2012)…