Arnošt Navrátil

Herec Arnošt Navrátil neměl sice odborné vzdělání, ale díky nespornému nadání a vlastní píli se vypracoval v dlouhodobě významnou osobnost brněnského divadelního herectví. S filmem spolupracoval jen výjimečně, později ale často hrál v brněnské televizi. Narodil se v Senici nedaleko od Olomouce a původně se vyučil holičem, v roce 1945 krátce pracoval jako úředník na olomouckém hospodářském úřadě. Krátce nato se ale přihlásil do konkurzu Městského divadla v Olomouci, kam nastoupil do souboru zpěvohry. Jeho touhou bylo činoherectví, proto Olomouc brzy opustil a přijal angažmá v Hanáckém divadle v Přerově, kde zazářil v Molierově Lakomci. V letech 1946-1953 sbíral další zkušenosti v Českém Těšíně (Divadlo těšínského Slezska, od roku 1950 Těšínské divadlo). Na tomto jevišti odehrál přes šedesát velkých rolí převážně v českém repertoáru (Strakonický dudák, Hrátky s čertem, Kutnohorští havíři). Titulní role v Shakespearově Othellovi mu otevřela cestu do Brna, kde byl v roce 1953 angažován do Státního divadla. S touto scénou pak zůstal spjat přes čtvrt století a na své konto si mohl připsat úspěchy ve velkých rolích domácích i světových autorů (Galileo Galilei, 1957; Dnes ještě nezapadá slunce nad Atlantidou, 1959; Jindřich IV., 1964; Oliver Cromwell, 1967; Revizor, 1977). Navrátilův věhlas jako představitele realistických postav brzy přesáhl hranice Brna a dostavily se první nabídky k filmování. V Zemanově sci-fi VYNÁLEZ ZKÁZY (1958) se objevil jako unesený profesor Roch, později se ale musel spokojit s podružnými rolemi v dobově poplatných filmech (VELKÁ SAMOTA, 1959; POSLEDNÍ ETAPA, 1962). Později dostával velké příležitosti v produkci brněnského televizního studia, které zaznamenávalo stěžejní představení Státního divadla (ZMOUDŘENÍ DONA QUIJOTA, 1963; VOJNARKA, 1968; RACEK, 1976), ale tvořilo i vlastní inscenace (STROM VĚDĚNÍ DOBRÉHO, 1976; PŘÍPAD HODNÉHO VEDOUCÍHO, 1977). Před filmovou kamerou se objevil naposledy jako ministr financí Dolanský ve zkresleném historickém snímku VÍTĚZNÝ LID (1977). Arnošt Navrátil v roce 1979 ze zdravotních důvodů opustil stálé angažmá v brněnském Státním divadle a odešel do invalidního důchodu, příležitostně ale na tomto jevišti nadále vystupoval pohostinsky (Miláček, 1980). Zemřel v Brně 18. listopadu 1984 ve věku 58 let.