Pierre Mirat

Herec Pierre Mirat vedlejšími rolemi obohatil řadu zásadních snímků francouzské kinematografie několika desetiletí, uplatnil se také v televizi a v divadle. Narodil se v Montaubanu v jižní Francii, kde jeho rodiče provozovali hotel a i pro Pierra plánovali podobnou životní dráhu. Pierre se od dětství věnoval různým sportům, později začal projevovat zájem o divadlo a proti vůli rodičů se nakonec stal hercem. Před filmovou kamerou se mihnul poprvé v dramatu PASÁK (Le gardian, 1946) natočeném v jižní Francii, poté odešel do Paříže, kde pod vedením zkušených herců obdržel další průpravu. Ve filmu hrál znovu až po deseti letech a jako policista se mihnul v komedii JAKO CHLUP V POLÉVCE (Comme un cheveu sur la soupe, 1956). V uniformovaných postavách policistů nebo četníků jej pak diváci mohli vidět v několika dalších filmech (ULICE MONTMARTRE Č. 125 - 125 rue Montmartre, 1959; FORTUNAT, 1960; DIAMANTOVÝ BILIÁR – Un milliard dans un billiard, 1965). Několikrát byl i hoteliérem nebo majitelem restaurace (NEVÍDÁNO, NESLÝCHÁNO – Ni vu, ni connu, 1958; ŠÉF – Le caid, 1960; HOŘÍ PAŘÍŽ? –Paris brule-t-il?, 1965). Vedle filmu se nadále objevoval na různých jevištích pařížských divadel (Théâtre des Variétés, Théâtre de l’Athénée). Ve výše uvedených filmech hrály budoucí nebo již stávající hvězdy typu Bourvila nebo J. P. Belmonda, s nimiž hrál i v dalších známých filmech (VŠECHNO ZLATO SVĚTA – Tout l’or du monde, 1961; MUŽ JMÉNEM LA ROCCA – Un nommé La Rocca, 1961; 100 000 DOLARŮ NA SLUNCI – Cent mille dollars au soleil, 1963). Z několikeré spolupráce s režisérem Bernardem Borderie připomeňme adaptaci slavného Dumasova románu TŘI MUŠKETÝŘI (Les trois mousquetaires: Premiere epoque – Les ferrets de la reine, 1961), v jejíž první části se objevil jako hostinský v Amiens. S dalším slavným hercem, Louisem de Funesem, hrál již v padesátých letech, jako ministr kultury pak stál po jeho boku v komedii TETOVANÝ (Le tatoué, 1968). Kromě toho se Pierre Mirat objevoval také v povídkových filmech, od konce padesátých let účinkoval často i v televizi. Před televizní kamerou se objevil například opět ve TŘECH MUŠKETÝRECH (Les trois mousquetaires, 1959) a v dalších adaptacích literárních předloh, hrál také v seriálech, nejvíce jej ale v sedmdesátých letech zviditelnila reklama na koření firmy Ducros. Tehdy také několikrát točil s Robertem Lamoureuxem, jako kněze jej můžeme zaznamenat například ve válečné komedii KAM SE PODĚLA SEDMÁ ROTA? (Mais ou est donc passée la septieme compagnie, 1973). Před filmovou kamerou stál Pierre Mirat naposledy jako domovník v komedii KRÁSNÉ, PLAVOVLASÉ A OPÁLENÉ (Belles, blondes et bronzées, 1981), ve světě filmu se později uplatnil hlavně jako dabér (ASTERIX V BRITÁNII – Astérix chez les Bretons, 1986). Tehdy také stál naposledy na divadelním jevišti v Pagnolově hře Pekařova žena v pařížském divadle Théâtre Mogador (1985). Pierre Mirat zemřel v Couilly-Pont-aux-Dames nedaleko od Paříže 16. července 2008 ve věku 84 let. Hrál ve více než šedesáti filmech.