František Filipovský

Řekli a napsali o Františku Filipovském: …Filipovský byl herec velice oblíbený, v osobním styku milý, byl to i herec inteligentní a vzdělaný. V rozporu s tím,…bylo však jeho údělem, hrát po celý život hlavně lidi víceméně pokřiveném všelijaké autoritáře, křiklouny, podšívky, šplhouny, podvodníčky, pokrytce, sršatce, nepříjemné choleriky. Divadlo, film a televize mu svěřovaly nejčastěji povahy, kterým se diváci měli vysmát. Po dlouhá léta zobrazoval jakýsi lidský zvěřinec, ne však lvy a orly, ne Macbethy a Maršály, ale drobný hmyz, řečeno s bratry Čapky. Herec ovšem nikdy nezapomínal, že i v těchto případech portrétuje lidi. Některé jeho komediálním portréty ze zralých let nejednou vyznívaly tragikomicky. /1993/ /František Černý, Portréty pražských herců,2010/

Černobílé idoly 3, Aleš Cibulka: Ve třicátých letech minulého století byl František Filipovský doslova na roztrhání. Hrál v divadle, režíroval, účinkoval v rozhlase, točil v průměru deset filmů ročně. Proto přišel ředitel divadla Alhambra Jan Snížek s geniálním nápadem - pro zájezdová představení našel Filipovskému dvojníka, jakéhosi Greifenberga. Ten prý dokonce zaskakoval i v několika filmových záběrech. Herecký mistr tak sice mohl být na dvou místech najednou, ale přinášelo mu to i řadu problémů: " Postupem se mi dostávalo informací, že jsem byl v ten den a v ten večer veselým kumpánem ve společnosti, ale že jsem nechtěl příliš platit a nechal jsem se hostit. A v mém rodišti Přelouči, mi vyčetli, že jsem náfuka, a když mě potkali, že jsem se choval, jako bych je neznal.

Jak známo, pan Filipovský namlouval večerníček Jája a Pája. Byl ovšem jedním ze tří herců, kteří jej namlouvali. Pan Filipovský ale drží jeden rekord: za jednu hodinu dokázal údajně namluvit až sedm dílů.

V roce 1953, při zahajovacím vysílání Československé televize dne 1. května, byl prvním českým hercem, který dostal možnost vystoupení a živé improvizace na obrazovce. (zdroj - Wikipedie)