Zdeněk Lstibůrek

Dnes ing, architekt, dříve herec, Zdeněk Lstiburek se narodil v roce 1951, ve Vyškově a stal se hercem jediné role. Politik, spisovatel a scénárista Jan Procházka s režisérem Karlem Kachyňou, spaktovali, možná trochu díky benevolenci presidenta Antonína Novotného, který si zřejmě Procházku s někým spletl pro jeho jméno, natočili v roce 1965, vynikající film Ať žije republika, o snech mladého, ještě ne dospělého chlapce Olína, kterému nikdo jinak neřekl, než Pinďa. A na roli se výborně hodil čtrnáctiletý Zdeněk Lstiburek, který se pokoušel v roli, najít cestu k otci, na konci II. světové války. Rodiče mu hráli herci Vlado Müller a Naděžda Gajerová. Zdeněk roli zvládl na jedničku, též díky, jeho přemluvení Janem Krausem. A režisér Kachyňa s ním měl jistě plány, také o něm řekl, že to byl nejlepší dětský herec, který mu hrál v jeho filmech. V době normalizace putoval film do trezoru, možná díky sovětským soudruhům, kterým se nelíbilo, popisování a zkreslení sovětských osvoboditelů, kdy při promítání v Moskvě, jim lezly oči s důlků. Jenže mladý Zdeněk, film bral, jako zastávku, a svoji budoucnost nikdy nespojoval s filmem a šel si svojí cestou. Především vystudoval Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni (1971) a v roce 1978 dokončil vzdělání na Českém vysokém učení, technickou fakultu architektury v Brně. S režisérem Kachyňou si při natáčení našel dobrý vztah, proto není nic divného, že se později setkávali. Několikrát lze najít jeho jméno, v titulcích zahraničních filmů, ale to už jako filmový architekt. V roce 1996 pomáhal svojím umem, při natáčení seriálu, Maigret, v epizodě, Maigret a hlava muže, nebo v roce 2005 pracoval pro film A tou nocí nevidím jedinou hvězdu....