Van Johnson

Herec a tanečník, Charles Van Johnson se narodil 25.8.1916 v New Portu na Rhode Islandu v USA, jako jediné dítě. Matka se jmenovala Loretta, byla německo-holandsko-amerického původu, a pracovala jako hospodyně. Otec Charles E. Johnson imigroval ze Švédska, byl vyučený instalatér, a později pracoval jako prodavač realit. Charlesova matka měla raději alkohol než svého jediného syna, a v době, když neměl ani sedm let, opustila rodinu a zmizela neznámo kam. Otec na to nikdy nezapomněl a jeho vztah k synovi byl velice chladný, protože mu připomínal podobou svou matku.Val byl poměrně zdatný sportovec, a věnoval se také tanci. Střední školu vystudoval v Newportu, a po absolutoriu na vysoké škole v New Yorku, odešel roku 1935 do - Broadway revue - Entre Nous. V divadelním souboru, kam nastoupil jako náhradník začal v revue - Nové tváře roku 1936. Pak odejel do letoviska blízko New Yorku, kde se ve volném času zdokonaloval v tanci a působil zde jako instruktor. V roce 1939, mu pomohl režisér a dramatik George Abbott, k menší roli ve filmové adaptaci - Příliš mnoho dívek, a zde se také pracovně setkal poprvé s Gene Kellym. Zjistil, že by rád pracoval pro film, ale jeho přijímací zkoušky u Columbia Pictures byly neúspěšné. Vypravil se tedy ke společnosti Warner Brothers, a zde získal smlouvu na práci pro film za 300 dolarů týdně. Po šesti měsících ale nebyla smlouva obnovena. Přesto dostal poslední možnost – roli mladého reportéra ve filmu Murder in the Big House z roku 1942. Pro tuto roli bylo jeho obočí a vlasy nabarvené na černo. Film měl poměrně slušné reference, a tak dostává role v Dr. Gillespie, Pilot č. 5 , ve filmu podle předlohy Williama Saroyana - Lidská komedie, z roku 1943. Málem přišel o možnost dál filmovat, protože měl autohavárii. Měl proraženou lebeční kost, a musela mu být do čela voperována kovová destička. Irene Dunne, jeho herecká kolegyně z natáčeného filmu - A Guy Named Joe -1943, trvala na tom, že by mu měli roli ponechat a dofilmovat, až bude jeho zranění zahojeno, což se jí podařilo, a Van jí byl nesmírně vděčný, za to, že se ho zastala a prosadila, že nebyl ve filmu nahrazen. Další velkou příležitost, nyní už hlavní roli dostal ve snímku - Two Girls and A Saylor - Dvě děvčata a námořník – 1944, kde hrál s hudebními hvězdami Alyson June a Glorií DeHaven. Van Johnson byl ztělesněním prostého chlapce, ….takový obyčejný a současně neobyčejný kluk od vedle, se hřívou rezavých, červených vlasů, sem tam i piha, ztělesňoval vojáka, námořníka, pilota ve filmech MGM v průběhu válečných i poválečných let. Takovým se stal například ve filmu - Thirty Seconds Over Tokyo – Třicet sekund přes Tokyo 1944. V roce 1945, stojí Johnson na vrcholu své slávy a každá jeho účast ve filmu je zárukou kasovního úspěchu. Jako interpret hudebních komedií se objevil Van Johnson vedle dalších partnerek zvučných jmen jako byla - Esther Williams, June Allyson, a nebo Judy Garland v hudebním filmu - Good Old Summertime -1949. Je hvězdou válečného drama - Battleground - Bojiště -1949. When in Rome - Když v Římě…, nebo Washington Story, Plymouth Adventure, všechny v roce 1952. Na rozdíl od mnoha jiných hvězd neměl Johnson problémy s prací a natáčením. V roce 1954 se zhostil na výbornou, a sám byl prý se svým výkonem maximálně spokojen v dramatu - The Caine Mutiny, a v muzikálu s Genem Kelly - Brigadoon 1954. Od 50-tých let je také častým hostem v TV a získal mnoho velmi dobrých ohlasů za ztvárnění rolí např. Miracle in the Rain - Zázrak v dešti, nebo - 23 Paces to Baker Street –rok 1956. Když roku 1970, onemocněl na rakovinu, nevzdal se, a pustil se do jak výstižně řekl, ….své druhé kariéry. 1985 se dokonce vrátil na Broadway do muzikálu - La Cage aux Folles. Ve stejném roce se objevil v menší roli režisera Woodyho Allena - Purpurová růže z Káhiry. Jeho posledním filmem byl Clowning Around - 1992. Johnson byl ženatý s herečkou Eve Abbott, sňatek uzavřeli dne 25.1. 1947, a v roce 1948 se narodila dcera Schuyler. Ze vztahu s herečkou Tracy Wynn měl dvojčata - chlapce a děvče.V roce 1968 se s Eve Johnson (Abbotovou) rozvedli. Van Johnson pak bydlel na 54. ulici na Manhattanu do roku 2002, a poté se přestěhoval do Tappan Zee Manor, kde se o něj starali v podobě hospicové péče, kde také 12.12.2008 zemřel. Van Johnson natočil 84 filmů. Nikdy nezískal ani nominaci na Oscara, ale jeho filmy jsou pro každého milovníka hudebních filmů vždy příjemným odreagováním a potěšením. Marta Holubová – clara.bow