Irena Máchová

Herečka, hudebnice, moderátorka, tanečnice a zpěvačka Irena Máchová strávila první roky svého života v Indonésii a Íránu a na umělecké dráze se nejprve pohybovala ve výtvarné sféře. K múzám Thálie se Máchová obrátila až po pomaturitním ročním pracovním nasazení modelky a recepční. Dnes se se jménem Ireny Máchové můžeme potkat i na pozici produkční nebo ji lze potkat jako obyčejnou barmanku v nejmenovaných pohostinských zařízeních. „Prorazit je dneska těžké. A já nemám žaludek na to, tlačit se někam přes postel,“ říká Máchová s oblibou na dotazy směřující k její civilní práci barmanky. Irena Máchová je sice absolventkou činoherního herectví z pražské Divadelní akademie múzických umění, ale na jevištích je možné ji potkat i v představeních muzikálových. Máchová je v současnosti členkou pražského Divadla Radka Brzobohatého, na jehož scéně ji lze vidět třeba také jako Muriel z Poiretovy Klece bláznů nebo jako princeznu Alici Kapetovnu v Goldmanově dramatu Lev v zimě a mimo to patří také do uměleckého souboru pražského Divadla Milenium, na jehož prkna vstupuje coby Lízl v původním autorském muzikálu P. Holého Kladivo na čarodějnice. Irena Máchová debutovala před kamerou v drobné bezejmenné roli studentky v Brabcově filmovém dramatu PF 77 a další rok se s rolí sympatické redaktorky Lindy Malé z několikařadého seriálu Redakce stala všeobecně známou i populární herečkou. Postava redaktorky Lindy se pro Máchovou stala zatím její největší a nejznámější rolí, přestože jsme ji měli možnost vidět v malých rolích některých dílů či povídek z úspěšných cyklů 3 + 1 s Miroslavem Donutilem, To nevymyslíš!; Trapasy; Horákovi; Letiště či Přešlapy. Mimo seriálů Máchová přijímá i filmové role, z nichž k těm náročnějším určitě patřila Sandra Fikarová z detektivního snímku I. Pokorného s prvky mystery nazvaným Agentura Puzzle nebo role mladé Charlotty z Vejdělkovy veleúspěšné komedie Účastníci zájezdu. Přes své mládí a teprve začínající uměleckou kariéru Máchová již spolupracovala i s významnými režiséry, s V. Polesným na jeho filmové adaptaci Páralova románu Milenci a vrazi nebo s M. Šteindlerem na jeho komedii O život. Na stříbrném plátně se I. Máchová v jednom případě objevila jen v rouše Evině a sice v Macharáčkově celovečerním hraném debutu Panic je nanic. Zatím naposledy se I. Máchová před kameru postavila jako vídeňská spojka v dobovém politickém dramatu Smyčka.