Jiřina Jelenská

Herečka se sice narodila jako Jiřina Vašků, ale protože přišla na svět v malé vesničce Horní Jelení vymyslel jí spolužák Rudolf Křesťan (dnes známý publicista) umělecký pseudonym Jelenská. Protože byla manželkou herce Václava Duška, lze ji v některých titulcích u televizních inscenací či filmů najít pod jménem Jiřina Dušková. Její zdánlivě nezdolný temperament zlomila až dlouhá a trýznivá choroba, kvůli které musela s aktivní hereckou prací předčasně skončit. Od cukrovky se v posledních letech čím dál více odvíjely další zdravotní problémy, které vyústily v životní skon. Zemřela doma v klidném spánku v necelých 65 letech. Divadlo: Hereckou dráhu zahájila r. 196o, po maturitě na karlovarském gymnaziu, coby elévka českého souboru Těšínského divadla. Následujících 15 let byla členkou Severomoravského divadla Šumperk odkud v r. 1977 přešla do Divadla Vítězného února Hradec Králové. V dnešním Divadle Václava Matěje Klimenta Klicpery odehrála 22 sezon v pozoruhodných rolích (Harold a Maud, Ženitba). Poslední angažmá ji nabídla činohra Východočeského divadla Pardubice, kam společně s manželem nastoupila r. 1998. Na tomto jevišti se do paměti zapsala mimo jiné též rolemi v představeních Hello, Dolly!; Krvavá svatba; Čarodějky ze Salemu; Revizor; Její pastorkyňa nebo Ten, kdo utře nos. Film: Díky svému zevnějšku se na filmovém plátně objevovala zejména v rolích korpulentních žen. Před kamerou debutovala rolí Zuzy ve slovenském filmu Štefana Uhera Penelopa, kde ji dabovala Kateřina Orbanová. Ačkoliv se Jelenská objevila v bezmála 3o celovečerních filmech, známost ji přinesly převážně role u Zdeňka Trošky. Učitelkou pracovní výchovy Amálií Květovou z filmu Bota jménem Melichar se stala oblíbenou herečkou. Nesmrtelnost jí se svým neustálým „Táto, vyndej tu žvejkačku!“ přinesla role manželky předsedy JZD Rádlová v trilogii Slunce, seno. Zmínku si zaslouží též ´kalhotková role´, jak s oblibou Jelenská říkala, chlípného mnicha Bruna v Brabcově přepisu Váchalova Krvavého románu. „Přes dvě hodiny mě líčili, vyholovali mi vlasy, natírali zuby, až jsem o ně po natáčení přišla. Museli mě připravit tak, abych byla jó pěkná zrůdička,“ vzpomínala na filmování Krvavého románu Jelenská. Filmografie: 1977 – Penelopa (Zuza); 1978 - Já jsem Stěna smrti (Boža); 1979 - Housata; 198o - Blázni, vodníci a podvodníci (nádražačka); Jen si tak trochu písknout (učitelka Budínová); 1981 - Jako zajíci (klepna); Kopretiny pro zámeckou paní (Těšíková); Pohádka svatojánské noci (hospodyně); Pozor, vizita! (hamižná dcera Julinka; 1982 - Malý velký hokejista; 1983 - Bota jménem Melichar (učitelka pracovní výchovy Amálka Květová); Slunce, seno, jahody (manželka předsedy JZD Rádlová); Sněženky a machři (kuchařka); 1984 - Prodavač humoru (opilá žena); 1985 - Pohlaď kočce uši (zdravotnice Zrzka); Tichá radost (baculatá pacientka); Výjimečná situace (vrátná); 1987 – Discopříběh (dáma v letech na sjezdovce); Jak básníkům chutná život; 1988 - Dobří holubi se vracejí (zdravotní sestra); Oznamuje se láskám vašim (slídivá domovnice); Sedm hladových (pacientka); 1989 - Slunce, seno a pár facek (předsedová); 199o - Nemocný bílý slon; 1991 - Slunce, seno, erotika (manželka předsedy JZD); 1993 - Krvavý román (páter Bruno); Městem chodí Mikuláš; 2oo1 - Tuláci Televize: S hereckým uměním Jiřiny Jelenské se můžeme také potkat v seriálech Létající Čestmír (1983); Vlad dětství a naděje (1985); Třetí patro (1985); Rodáci (1987); Dobrodružství kriminalistiky (199o)