Janusz Przymanowski

Polský básník, spisovatel a žurnalista Janusz Przymanowski se narodil 20.1.1922 ve Varšavě. Jako mladičký student tamního Gymnázia im. Stefana Żeromskiego se v září roku 1939 aktivně účastnil bojů proti německé armádě a po porážce Polska se mu podařilo uprchnout do pohraničí, kde pokračoval ve studiu a r. 1940 ve městě Brześć Litewski odmaturoval. Další tři roky strávil v sovětském internačním táboře, kde pracoval v kamenolomu, jako dělník v metalurgickém závodě i jako traktorista v zemědělství. Během té doby vstoupil do komunistické strany a po vyhlášení amnestie pro polské vojáky se okamžitě přihlásil jako dobrovolník do Rudé armády, odkud byl později na vlastní žádost převelen k nově vznikající armádě polské. S jejími jednotkami pak jako řadový voják i válečný korespondent zároveň prošel od výcvikového tábora v Sielcích nad Okou až do rodné Varšavy. Ve spisovatelské dráze pokračoval i nadále a jako bývalý voják se přitom orientoval hlavně na válečnou tématiku. Byl redaktorem několika vojenských časopisů - svými články přispíval např. do "Żołnierza Polskiego", "Wojska Ludowego" a mnoha dalších periodik. Kromě toho se ovšem věnoval i beletrii, kde opět psal především o tom, co znal z vlastní zkušenosti. Tak vzniklo zhruba 20 knížek, z nichž tou nejznámější je válečný román pro mládež "Čtyři z tanku a pes", na jehož podstatě vznikl i oblíbený televizní seriál. Při jeho natáčení se Janusz Przymanowski (spolu se svojí manželkou Marií) ujal nejenom role scénáristy, ale v posledním díle si zahrál i epizodní roli fotografa. Nebyli to ovšem jenom populární "tankisté" - zfilmování se dočkalo i několik dalších děl J. Przymanowského - v roce 1963 to byl např. seriál "Šít a meč", později filmy "Zasieki" (1973) anebo " Wszyscy i nikt(1977). V roce 1961 byl Janusz Przymanowski povýšen do hodnosti plukovníka a v letech 1962-1964 absolvoval katedru historie na Univerzitě ve Varšavě. Byl (mimo jiné) dlouholetým členem vedení Svazu bojovníků za svobodu a v letech 1980- 84 zasedal jako delegát v polskám Sejmu. Své paměti uplatnil i jako člen Rady Ochrony Pamięci Walk i Męczeństwa, kde působil až do roku 1990. Kromě politiky se ale (zvláště v pozdějších letech) věnoval i lehčímu žánru - málokdo o něm ví, že je autorem více než dvou stovek písňových textů a "na kontě" má dokonce i dva muzikály. Janusz Przymanowski, nositel mnoha vojenských i civilních řádů a ocenění ( mimo jiné Medaile za statečnost z r. 1944, Stříbrného a Zlatého kříže za zásluhy, Ceny ministra národní obrany (1966) či Medaile ke 40. výročí vítězství ve Velké vlastenecké války 1941-1945 (1985) zemřel 4.července 1998 v polském hlavním městě, kde je i pochován.