Vysoká zeď

No to byla obr blbina. Opravdu bych tohle chtěl   vidět ve skutečnosti. Nebudu se ani rozepisovat.   Blbý příběh a ještě blběji podán. Velké   zklamání od pana Kachyni. I ta kradená hudba   tam hraje zbytečně dlouho.

Další Kachyňova lyrika, tentokrát o dívce   citově spjaté k ochrnutému muži a touhou mu   pomoci. Lítost a síla ducha překonat   zoufalství a nechuť k opětovnému řádnému   životu ji stále táhne lézt na zeď sanatoria a   hloubat nad osudem staršího muže upoutaného na   vozíčku. Kouzlo nechtěného ji stále nutí   jít za svým cílem. Přesvědčit ho o síle   plnohodnotného života a překonat své   smíření s osudem. Citová stránka nabývá na   rozměrech a graduje životní školou, která ji   taktéž poučí, že i ona má v životě své   místo. Kachyňa byl v lyrice vždy kouzelník.   Dokázal plně vystihnout podstatu věci a   přesvědčit o ni diváka. Je to taková jeho   osobní filozofie, která je neoddiskutovatelná a   která stále přitahuje hlavně po stránce   filmového umění.

Vysoká nemocniční zeď. Ta v tomto filmu   symbolizuje hranici mezi dětstvím a   dospíváním. Na její vrchol občas vyleze   mladá jedenáctiletá dívka a navazuje kontakt s   mladíkem zraněným po autonehodě. Vedou spolu   různé rozhovory, občas se pohádají a zase   udobří. Přítomnost dívky mladíkovi pomáhá   k uzdravení. Film je lyrickým příběhěm jenž   doprovází krásná hudba, tuším, že se jedná   o náznaky "Klavírní skladby pro   Elišku".