Vtáčkovia, siroty a blázni

Absolutní surrealistická avantgarda aneb Juraj Jakubisko na LSD. Alespoň tři čtvrtiny filmu to tak vypadá. Naprosto šílená psycho jízda zabalená do podobenství, alegorie a hlavně svobody. Liškova hudba k tomu je taky pěkná psychedélie, o různých barevných filtrech na kameru ani nemluvě. Ovšem poslední čtvrtina filmu je neskutečný ZLO!!! I Liškův doprovod dostává jiný rozměr a vyvrcholení celého filmu evokuje totalitu a s ní hlavně srpen osmašedesátého roku, symbolika je přímo hmatatelná. Uf, takový závěr bych rozhodně nečekal. Juraj Jakubisko určil svůj jasně identifikovatelný styl a osobitý rukopis, který nikdo jiný už nikdy nenapodobil. Ústřední trojice Jiří Sýkora, Philippe Avron a překrásná Magda Vašáryová (která se nebojí odhalit své tělo a je zde naprosto okouzlující), prožívají různá dobrodružství a všechny tři k sobě pojí veliké přátelství. Až do chvíle, když jednoho z nich seberou policajti a on si odsedí rok ve vězení. Pak začíná nečekaný zvrat....Já jsem chvílemi fakt kolikrát nechápal, co se tam všechno děje a jak tohle mohl Juraj takhle natočit, tohle nemohlo dopadnout jinak, než že film byl samozřejmě uzamknut v trezoru až do roku 1990. Jedinou věc, co bych vytknul, jsou už klasicky dodrbané postsynchrony, ostatně jako ve více Jakubiskových snímcích, nechápu, že to takhle může nechat. I přes tenhle Jurajův nešvar musím říct, že film disponuje atmosférou, kterou v jiných filmech nenajdete. Velmi mě pobavila scéna, když naše hlavní trojice močí někde v poli a křičí do dálky : "Pozóóóóór, nová vlna!!" Výborné :).

Za totáče se říkalo, že filozofie je hledání černýho kocoura v temný komoře. A marxistická filozofie je taky hledání černýho kocoura v temný komoře, ale s tím rozdílem, že ten kocour v ní není. Nevím, jestli tenhle film je jako filozofie nebo jako marxistická filozofie, ale já jsem tam toho kocoura nenašel.