Věčný Žid (1940)

Věčný Žid (Der ewige Jude)
38.3 %
 
 

Der ewige Jude

    Žánr: dokument / historický
    Země: Německo - předválečné
    Délka: 62 min.
Během druhé světové války byl film "Der Ewige Jude" součástí německé propagandy proti příslušníkům židovského národa. Jedná se o jeden z názorných prostředků, na kterém lze demonstrovat přípravu holocaustu nacistickým režimem. Film je tedy považován jako část propagandistické přípravy na tzv. řešení židovské otázky. Věčný žid podněcuje nenávist proti Židům, které zobrazuje jako sociální parazity s destruktivním vlivem na společnost nejen ve světě, ale především v Německu. Proto je tento film v mnoha zemích (včetně ČR) zakázán. Film může být promítán pouze na uzavřených vědeckých seminářích za splnění předem daných podmínek a musí být doprovázen vysvětlujícím komentářem. V Německu se toto omezení týká asi 40 filmů, které vznikly v období 1933 – 1945.

Věčný Žid je označen jako dokumentární. Ve skutečnosti se však nejedná o dokument, ale o propagandu obsahující zmanipulované skutečnosti, polopravdy či tvrzení nezakládající se na pravdě.

Historiky je však považován jako jedno z největších děl kinematografie.

V období Třetí říše se promítal ve dvou verzích:
1. verzi pro dospělé
2. verzi pro děti (byla promítána od 16 hodin a neobsahovala scény rituálního podřezávání dobytka a scény kde Karel vystupoval nahý)

Taktika snahy o "odlidštění" nepřítele: "znázornění lidí, kteří už nejsou lidmi, nýbrž zvířata nebo obtížný hmyz, který může být a MUSÍ být zničen." (citace: Jiří Klement)

Tento antisemitský propagandistický film byl zhotoven roku 1939 na příkaz ministra propagandy Josepha Goebbelse. Po skončení války označil režisér Fritz Hippler film jako „Negaci všeho lidského a humánního“. Při jeho premiéře dne 28. 11. 1940 hovořil však v této souvislosti o „symfonii odporu a hrůzy“.  Autor: Aintcha

režie:
Fritz Hippler
 
 
scénář:
Eberhard Taubert
 
 
kamera:
A. Endrejat, Anton Haffner, R. Hartmann, Heinz Kluth, Erich Stoll, H. Winterfeld
 
 
hudba:
Franz R. Friedl, Johann Sebastian Bach (Toccata und Fuge in D-Moll)
 
 
mluví:
Harry Giese (komentář)
 
 
trikové snímky:
Svend Noldan (triková kamera)
 
 
účinkuje:
Curt Bois (archivní záběry), Charlie Chaplin (archivní záběry), Albert Einstein (archivní záběry), Adolf Hitler (archivní záběry), Fritz Kortner (archivní záběry - Dimitrij Karamaziv), Peter Lorre (archivní záběry - Hans Beckert), Ernst Lubitsch (archivní záběry), Rosa Luxemburg (archivní záběry), Mona Maris (archivní záběry), Léon Blum (archivní záběry), Kurt Gerron (archivní záběry), Leslie Hore-Belisha (archivní záběry), Emil Ludwig (archivní záběry), Richard Oswald (archivní záběry), Walther Rathenau (archivní záběry), Max Reinhardt (archivní záběry), Philipp Scheidemann (archivní záběry), Richard Tauber (archivní záběry), Rosa Valetti (archivní záběry), George Arliss (archivní záběry - Mayer Rothschild), Max Pohl (archivní záběry - Fjodor Karamazov), Anna Sten (archivní záběry - Grušenka)
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.