Tvář za sklem

Je o mně známo, že jsem citlivá na filmy s   moravskou tématikou, kde hrají Pražácí...   Bočane, Bočane, proč...? Tohle drama se klidně   mohlo odehrávat na Vysočině, Kostrhun by to   přežil. Ale vidět Hanzlíka natahovat víno   koštýřem, to je vážně zážitek.  
Mimochodem, čí tvář měla být za tím   sklem? Proč se to nejmenovalo třeba Kdo byl   vinen? Nebo Karma za stranické smýšlení?
A ta   stylizovaná Štaidlova cimbálka, to fakt je   hnus, velebnosti.

„Cesty Páně jsou nevyzpytatelné" praví   Písmo Svaté a že na tom něco bude se   přiklání i mnozí nevěřící. Osudy jsou   různé a určitě mnohý bude souhlasit s tím,   že ne zrovna takové, jak by si sám   představoval. A o jednom takovém osudu vypráví   tento snímek, který vznikl v době socialismu,   což znamená, že obsahuje ono, dnes tolik   proklínané, socialistické smýšlení. To však   nijak neubírá na kvalitě v rámci   dramaticko-psychologické filmové tvorby. Svým   námětem má rozhodně co říct i dnes.   Takovýchto snímků bylo natočeno hodně a co se   týče námětu, je skutečně z čeho vybírat.   Ať se to někomu líbí nebo ne, natočen je   kvalitně v celém svém aspektu dané   problematiky. Právě svou   dramaticko-psychologickou sondou zvýrazňuje   vážnost, což znamená, že se rozhodně   najedená o nic zábavného. Je to příběh,   který by bez skrupulí klidně mohl nést   označení 'osudový příběh ze života'. Má   hlubokou myšlenku a o to jde především. A je   to myšlenka v rámci obyčejného lidského   přístupu nemálo hodna k zamyšlení, neboť   platí v každé době. A co víc, třeba se v tom   někdo s podobným osudem i pozná. Máme tu   příběh otce a syna, kterak si složitě   hledají cestu smíření po dlouhých letech   odcizení. Příběh tak sleduje jejich   počínání a retrospektivou se postupně   dozvídáme, jak k jejich odcizení vlastně   došlo. Vynikající výkon Miroslava Macháčka v   roli otce a Jaromíra Hanzlíka v roli syna.

Tak nejprve zápis z mého filmového deníčku.   Je z roku 2011:
Děj to asi nemá. Jde asi o   předsedování družstva?
Chlapa vezou do   kriminálu /36/.
Tak jediné, co jsem za půl   hodiny pochopil, že se někomu nabízí nějaká   funkce. Zbytek jsou podivné střepiny, nějak   špatně rozházené a prapodivné. Většinou mne   tyhle agitky baví a mám z nich legraci, ale zde   je příběh podán velmi špatně. Ani velmi   dobří herci nezachránili pro mne   nepochopitelný scénář, a tak je film pro mne   odpad.
03102011
+++++++++++++++++++++++++
V   podstatě souhlasím s tímto starým   komentářem, jen se domnívám, že hodnocení je   příliš kruté. Snímku se pár dobrých   okamžiků, byť je jich málo, upřít nedá, a   proto dávám dvacítku ze sta.

20180909

Hned v začátku jsem si říkal - takhle unylou   hudbu, to musel napsat Štaidl. Což mi vzápětí   potvrdily titulky:-) Pak jsem se hodinu snažil   posouvat děj. Po hodině se otec se synem   konečně sešli, chvilka dojetí v lese a pak   zase půl hodiny nuda. Škoda, ten nápad není   úplně špatnej, ale nějak divně uchopenej.   Nemluvě o dementním účesu Jaromíra Hanzlíka.