Stalin (1992) [TV film]

Stalin
73.1 %
 
 
    Žánr: životopisný / drama
    Země: Spojené státy americké / Maďarsko
    Délka: 166 min.
„Když smrt měla jméno“
Stalin představuje do té doby největší a nejkomplikovanější Passerův projekt - velikostí a složením mezinárodní koprodukce (s účastí americké, maďarské a ruské strany), výší rozpočtu (deset milionů dolarů) a formátem aspirujícím na dobový velkofilm z moderních dějin.
Vyprávění chronologicky zachycuje epochu bolševické hrůzovlády od svržení cara až po Stalinovu smrt v roce 1953. Kronikářskou formu zdůrazňují mezititulky, které zajišťují orientaci a člení vyprávění do kapitol podle jednotlivých historických etap. Efekt historicky věrné rekonstrukce posilují vložené střihové sekvence, které těží z dobových revolučních filmů Ejzenštejna, Pudovkina a Vertova a z válečných dokumentů Franka Capry. Na tomto historickém pozadí se exponují skryté osobní a politické dějiny. Portrét Stalina se vyjevuje z neobvyklého soukromého úhlu, neboť vše je vyprávěno z pozice Stalinovy dcery Světlany reprezentované mimoobrazovým vypravěčem. Prvnímu dílu filmu dominuje osobní linie, která zachycuje Stalinův soukromý život a jeho rodinné zázemí. Druhou linii a dominantu druhé části představuje zákulisí mocenského boje o vládu nad Kremlem.
Stalin zde vyvstává jako sadistická, paranoidní a sentimentální osoba, která systematicky a masově likviduje celé vrstvy obyvatelstva, politické spojence i protivníky i svou nejbližší rodinu. Film současně sleduje otázku, jaké sociální a mentální podmínky umožnily Stalinovi získat absolutní moc, a reflektuje tak i fenomény poníženosti, strachu a fascinace kultem silné osobnosti.
Vizuální styl sází na efekt historické autenticity a hodnověrnosti spočívající především ve výpravné složce.
Stalin měl světovou kinopremiéru v Moskvě v roce 1992 přímo na výročí bolševické revoluce. V USA, kde byl uveden v síti HBO, byl interpretován jako „skvělý gangsterský film". S překódováním do žánru politické gangsterky a s odkazy na kmotra se pracovalo i marketingově, jak svědčí výrok producenta Marka Carlinera, který Stalina přirovnával k „ruskému kmotrovi".

Jiří Voráč
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

režie:
Ivan Passer
 
 
hraje:
Robert Duvall (Josif Vissarionovič Stalin), Julia Ormond (Nadežda Allilujeva), Maximilian Schell (Vladimir Iľjič Lenin), Jeroen Krabbé (Nikolaj Ivanovič Bucharin), Joan Plowright (Olga), Frank Finlay (Sergej), Roshan Seth (Lavrentij Pavlovič Berija), Daniel Massey (Lev Davidovič Trockij), András Bálint (Grigorij Jevsejevič Zinovjev), John Bowe (Kliment Jefremovič Vorošilov), Jim Carter (Sergo Oržonikidze), Murray Ewan (Nikita Sergejevič Chruščov), Stella Gonet (Zina), Ravil Isyanov (Jakov Džugašvili), Colin Jeavons (Genrich Grigorijevič Jagoda), Miriam Margolyes (Nadežda Krupská), Joanna Roth (Svetlana Allilujeva), Oleg Tabakov (Dr. Vinogradov), Mátyás Usztics (Nikolaj Ivanovič Ježov), Levan Učanejšvili (Lazar Mojsejevič Kaganovič), Nikolaj Lazarev (Trockého syn)
 
 
scénář:
Paul Monash
 
 
kamera:
Vilmos Zsigmond
 
 
hudba:
Stanislas Syrewicz
 
 
střih:
Peter Davies
 
 
zvuk:
Frank Fleming
 
 
produkce:
Mark Carliner
 
 
výtvarník:
Vladimir Murzin
 
 
výprava:
Keith Wilson
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.