Nikdo nic neví

Česká veseloherní klasika která je napůl   groteska a napůl první pokus o klasickou crazy   komedii u nás. Valečná tématika byla v roce   1947 na místě a celé to má švih, lehkost a   při veškerė té bláznivosti i vkus. Herecké   výkony hlavních hrdinů jsou výborné ale   ještě lepší je Eduard Linkers v roli SAmana.   Nějaké zásadnį výtky objeví jen detailista   nebo skutečný šťoura. V roličce hotelového   detektiva se mihne mladý Jiří Sovák.

Klasika české veselohry, kde si udělali naši   filmaři asi největší legraci z německých   okupantů. Na stejnou úroveň stavím   animovaného Péráka a SS Jiřího Trnky (1946) a   také Vzpouru hraček (Týrlová, Sádek - 1946),   kde vystupuje také Eduard Linkers v   nezáviděníhodné postavě gestapáka. K   úspěchu filmu jednoznačně přispěla dvojice   Marvan a Filipovský a dobře zvolené prvky z   klasické němé grotesky.

Bláznivá komedie dvou tramvajáků ( František   Filipovský, Jaroslav Marvan) téměř na konci   II. světové války, kteří jsou pomýlení   dojmem, že mají zabitého nácka - Eduarda   Linkerse, a musí jej nenápadně odklidit ze   scény. Gestapáci melou z posledního, a nedaří   se jim, což přináší salvy smíchu diváků a   lze komedii brát jako úspěšnou...

Svěží, komediální, legrační. Skvělí   herci, a když film neberete vážně, je zábava   zaručena. Je to bez hluchoty, děj má spád i   gradaci, o gagy není nouze. Více takových   povedených komedií. Škoda krátké stopáže.  

CHYBA: /03/:Když unikající už odloží   motorku a střelí do nádrže, nikde v okolí   není žádný strom. Když v dalším záběru   nacisté běží kolem hořící motorky, strom   tam je.
201511106907/6943

Je to sice jen taková slátanina jakoby z   grotesek Laurela & Hardyho, Chaplinova   Diktátora a Čechovovy povídky Román s basou,   ale ještě celkem zábavná, nenudí, neprudí,   nepoučuje a hlavně nehumanizuje - což je co   říct, protože děj se odehrává za nacistické   okupace. Je to čistokrevná sranda, která si   dělá šprťouchlata z každého - a tak to má   být.

"Kde je ten malej brejlatej?"
Dost odvážné - točit 2 roky po válce komedii   o ní. Vlastní nápad a některé scény, gagy   jsou docela dobré, příběh a jeho průběh už   mě tolik neberou. I když ten voják byl haj.l,   na konci mi ho skoro bylo líto. Když už oni   prchali zřejmě do pryč, klidně ho tvůrci   mohli nechat žít - třeba spadnout z menší   výšky na stoh nebo do vody. Taky mi přišlo   nedořešené - Karel na začátku v letadle   působil, jako by byl zraněn; na konci to   nezmiňovali.

Dva tramvajáci Martin a Petr se snaží před   malérem s nacisty zachránit svoji sousedku   Věru. Tu vydírá SA man Fritz. Zbavit se jeho   těla je však velmi problematické a oba i Věra   si při tom užijí spoustu starostí.

Tento film jsem poprvé viděl asi před 10 lety a   velmi mě překvapil. Byl natočen chvíli po   válce. A ještě naštěstí v té době věděli   češi, z čeho si mají dělat legraci.

válečná komedie
Co k tomuto filmu říci? Nesmrtelná komedie o   dvou tramvajácích. Pánové Marvan a   Filipovský, kterým zdárně sekunduje Linkers -   to nemá chybu. Děj se nám dnes snad může   zdát trochu slaboduchý, ale komedie byla   natočena jen 2 roky po válce a k další jsme se   odhodlávali mnoho let.
Je s podivem, že národ   Švejků, který si rád dělá ze všeho legraci,   má jen skutečně jen 2 válečné komedie.

Excelentní komedie!
Zde nemám co vytknout - tohle je ta pravá   komedie s nestárnoucími scénami a hereckými   výkony. Pánové Marvan a Filipovský -   ojediněle daní do kupy jakožto herecká dvojice   a že tento pokus nedopadl vůbec špatně -   naopak, víc než na výbornou - toho je Nikdo nic   neví jasným důkazem. Oceňuji především onu   velkou odvahu natočit komedii z doby okupace   pouhé dva roky po skončení války...v mnohých   lidech ještě velmi citlivá a bolestivá rána.   Ale možná právě tento humor, milý a   nenásilný, pomohl onu ránu trošku zmírnit a   vnést do duší rozervaných lidí z válečného   období trošku klidu a dobré mysli. Alespoň tak   bych to vnímala já, kdybych v té době žila,   bylo - li to jinak, nechť mi pamětníci   prominou, jde pouze o můj subjektivní pohled.   Vraťme se k filmu - mám ho velmi ráda celý,   herecké výkony jsou přirozené a   bezkonkurenční, ale přece jen bych asi nejvíce   vyzdvihla onu nejznámější scénu, kdy pánové   vezou kočárek po Praze s totálně   "ožralým" SA-manem a on na celé kolo   křiči: "Holalí haló, holalí   haló...":-)))