Havárie

Příběh o poctivém a slušném střelmistrovi,   který se dostane vinou vlastních ambicí na   šikmou plochu. Silně moralizující snímek,   který se zároveň také stal ohromnou kritikou   nemožnosti seberealizace. Tolik populární   výrobní proces rozhodně není náhodný a tak   se příběh tentokrát odehrává v prostředí   demoličních prací. Film měl asi sloužit jako   odstrašující příklad, ale nějak se minul   účinku a tak, a o tom asi málo kdo ví, musela   zasáhnout cenzura a pro režiséra Antonína   Kopřivu zákaz v další režisérské činnosti.   Herecký výkon Petra Coufala stojí za pozornost.   Ostatní samozřejmě ve ztvárnění charakterů   svých postav taktéž nezůstali nijak pozadu,   ale síla osobnosti, jakou své postavě Petr   Coufal dal, se jen tak nevidí. Ohromná touha po   něčem udělá s člověkem divy a tak se dá   říct, že by se, třeba i podobný, příběh   klidně mohl odehrát i dnes.

Velké + za zhudebněného Kainara. Herci velmi   dobří. Bohužel jsem nepochopil některé   machinace, takže toto neposuzuji. Není to nic   převratného, ale za pozornost to asi stojí.

Od Jiřího Švejdy jsem četla plno knih, však   je z našeho okresu, a tím chápu věci , o   kterých píše. Jeho Havárie, je dalším   úspěšným dílem. Ráda se opět na jeho film   podívám.

V dnešní době se asi obtížně setkáme s   nějakým novým dílem, které by bylo věnováno   nějaké pracovní profesi. Tedy pokud nejde o   lékaře či advokáty.
Prostředí ve kterém   se zde nejvíce pohybujeme je z oboru práce   demoličních dělníků. Často staré stavby   musejí ustupovat stavbám novým. Máme   socialismus a jsme na přelomu dvou pětiletek.   Hlavním hrdinou je 35-letý inženýr Kamil   Coufal. Ten touží po nějakém svém vlastním   domečku, nějaké pěkné chatičce. Chce tak   pomoci své rodině a zcela se odtrhnout od   občasné finanční závislosti na rodičích. I   to auto, které používá, není jeho vlastní. A   tak se občas objeví nějaká ta levota. Ne zcela   úplně v souladu se socialistickými zákony, se   socialistickou morálkou.
Však z těch   různých bouraček starých zástaveb je mnoho   materiálu. To jde využít i jinde. Jo. Je to   zlodějna. Také občas zmizí nějaký ten   výbušný materiál. Jednou se to pověstné ucho   musí utrhnout ...
Film mne zaujal. Určitě je   zajímavý. Poznáte v něm nejen pracovní   techniky z jedné mnoha lidských profesí, ale je   i dokumentem doby. Film má zajímavé obsazení.   Takového nesympaťáka až padoucha Petra Šepku   vytvořil Vítězslav Jandák. No, klasický   vekslák a dojič socialismu své doby.
Eugen   Jegorov zase v další roli hraje v kapele na   saxofon, ve filmu krásně zpívá Světlana   Nálepková. Manželku hlavního hrdiny, Zdenu,   vytvořila Jana Paulová. Mezi mladými   spolupracovníky inženýra COufala najdeme   Ondřeje Vetchého a Oldřicha Navrátila. A mohl   bych tak pokračovat.
Tento snímek nepovažuji   za ideově závadný. Ba naopak. Jeho dramatický   příběh je nadčasový a hodil by se i do   dnešních časů.