Akce Bororo

Sci-fi, dobrodružství, romantika, špionáž. To   všechno obsahuje snímek o hledání pozemského   léku mimozemskou civilizací, který byl natočen   na základě románu Miroslava Hanuše 'Expedice   Élauné'. Nízkorozpočtový snímek bez   vizuálních efektů, pomalejším tempem a   příběhem tak pevným, až to vlivem doby vzniku   překvapuje. Snímek je bohužel dnes   pozapomenutý a těžko říci proč. Normalizace   se na tom samozřejmě místy podepsala, ale jinak   je vše naprosto bez závady. Na sci-fi je sice   krapet zvláštní poetické nastavení, ale v tom   je vlastně celá ta síla dané koncepce   zpracování. Natočit něco takového Hollywood,   tradičně by se to neobešlo bez akčních scén.   Barrandov samozřejmě západním stylem jít   nemohl a tak je vše spíše především v   konverzačním kabátě za použití přírodních   krás pro některé scény. Centrem všeho dění   je určitý deník cestovatele, který má však   reálné základy. Takový totiž skutečně   existoval, jehož autorem byl cestovatel po   Amazonii Alberto Vojtěch Frič (1882-1944). Jako   obvykle je však těžké posoudit, co bylo z   onoho deníku inspirací a co si scenárista   přimyslel. V rámci české filmové sci-fi   tvorby je snímek výrazný a pro fanoušky tohoto   žánru takřka povinností.

Film má dobrý nápad, hudbu i atmošku, ale   hlavní hrdina hraje (pokud se tomu tak dá   říkat), divně. Božidara, díky měkkému   slovenskému přízvuku mluví   "mimozemsky". Dosazení cestovatele   Friče do příběhu mu dodává na   uvěřitelnosti a občasné prostřihy do   minulosti příběhu prospívají. I po letech se   na film rád podívám.

Naši
už v roce 1972 natočili něco jako vetřelce   dávnověku. Dobré scifi na tu dobu. Hapka   udělal svou hudbou vynikající kulisu. Ten film   má i myšlenku co se týče budoucna. Jakou? To   ať si každý po shlédnutí odpoví sám.

Dodnes je mi záhadou, proč z mého pohledu   poměrně naivní film, jednak přetrval věky,   protože jsem jej na veháesce předvedl   vnoučatům a doslova nedutaly a hltaly snad   každý koušek tohoto filmu. Tak uvidím, jak se   na stejný snímek budou dívat za pět nebo deset   let.

Tajemný dobrodružný film
V dětství mne tenhle film uchvátil, jeho   tajemná atmosféra, která dýchne kosmem na   diváka, a ten se pak večer podívá na oblohu a   hledá souhvězdí Plejády... Film, který je   jedním slovem vesmírný a je i nadčasový -   nevšedně zajímavý je námět i zpracování   filmu, hudba k filmu je úchvatná

Film   přiměje i trochu přemýšlet o životě, o   vesmíru a osudu člověka. V mrazivé pustině   vesmíru je určitě i život a tam i v pozemské   džungli velkoměsta se najdou rozumné myslící   bytosti. Lidstvo určitě někdy čeká setkání   s návštěvníky "z hvězd", je jen   otázka kdy a kde, nebo tu snad již byly či   jsou? A jak to setkání dopadne?

Sci -fi film ze sedmdesátých let, kdy byl tento   žánr hodně oblíbený. Četli jsme Ludvíka   Součka, Františka Běhounka, Stanislava Lema a   další autory z východu i západu, jak už psal   někdo přede mnou. Film jsem viděla v době   dospívání, v době, kdy se létalo do vesmíru   a věnovala se tomu pozornost i v médiiích.   Tehdy byl film dost populární a oblíbený i   mezi mládeží . Na svou dobu je výpravný,   odehrává se v různých prostředích u nás i v   Jižní Americe. Dnes se nám může zdát trochu   naivní, ale čas poznamená vše. Také moc   pěkná hudba

Nápad na film nebyl špatný, ale to   zrealizování už mě tak moc   nenadchlo.
S.Matyáš mě tady taky moc nesedl,   ale je to jenom můj názor.

Dobrodružná sci-fi počesku. No, krom jejího   původu tam toho sci-fi moc nebylo; a celkově   sice žádný zázrak, ale dívat se na to dalo.

nedoceněný český film
Vzpomínám, že v sedmdesátých letech byl   žánr sci-fi u nás velmi oblíbený. Vycházelo   spoustu skvělých knih, ať už autorů   sovětských, polských, anglo-amerických, nebo   našich. Filmů však už tolik nebylo, spousta   filmařů se na tento tenký led zřejmě   nechtěla pouštět. Otakar Fuka nepatřil v té   době k nejzkušenějším režisérům, ale   zkusil to a je nutno říct, že se mu podařilo   natočit skvělý snímek, který dokáže   zaujmout i po bezmála 40 letech. A to nejen   pamětníky, ale mám ověřeno, že i mladé   diváky. Já osobně jsem ten film neviděl už   snad 15 let, ale vydržel jsem jej po celou dobu   znovu sledovat s opravdovým zaujetím. Je   samozřejmé, že je v něm mnoho věcí, nad   kterými se už dnes pousmějeme. Jestliže jej   však chci hodnotit jako objektivní filmový   fanda, musím se na něj podívat očima doby ve   které vznikl. Bez tohoto úhlu pohledu by přece   už nebylo možno hodnotit žádný starý film.   Je potřeba se vžít do možností tvůrců a   ohodnotit, co z těchto často velmi omezených   možností dokázali zužitkovat. Akce Bororo má   především skvělý námět. Pro hlavní hrdiny   to byla jistě životní role a zhostili se jí se   ctí. Výborně bylo vybráno různorodé   prostředí, v němž se děj odehrává, velmi   věrohodně je vytvořena latinskoamerická část   filmu. Opravdu zvláštní je hudba a mám ji   nesmazatelně vrytou do paměti. Poznal bych podle   ní ten film zcela neomylně i se zavázanýma   očima. Jsem přesvědčen, že kdyby vznikl ve   stejné době jinde, udělal by mnohem větší   díru do světa. U nás měl prostě smůlu a   zůstane už navěky filmem skvělým, ale   nedoceněným. Já jej rád doporučím všem   vyznavačům vědeckofantastické literatury a   filmu, prosím jen o uvědomění si faktu, že   rokem vzniku je letopočet 1972.

Film se mě líbil, rád se k němu   vracím,provází jej hezká hudba a musí   zřejmě být i dobrý scénář i režisérské   zpracování, když se na film podívám skoro po   čtyřiceti letech od vzniku s oblibou..