Legenda o Pekelné bráně

Poněkud tajemné a místy nejasné souvislosti, které se přeměňují v podobenství o boji zla s dobrem, chamtivostí s obětavostí. Jako již tradičně, jde o soudobý pokus převést westernový příběh za pomoci hereckých bpostupů a filmových prostředků současnosti.

Na konci filmu jsem si vzpomněla na citát z filmu Na samotě u lesa: "Víš, Radime, docela bych si to rád znovu poslechl, až bude klid." Protože jsem měla dost podobný pocit, jako pan Lavička... vůbec jsem nechápala, o co ve filmu šlo. Ale možná to bylo tím, že místo napjatého sledování děje jsem u toho háčkovala. Ne, nebudu to sledovat znovu. Příliš drsné, příliš nespravedlivé, příliš zbytečné.