Můj pes Killer

Pokud člověk přistoupí na styl vyprávění a formu natočení, tak je to docela slušně zpracovaná depkařina, rozhodně lepší než lvama ověnčená Díra u Hanušovic.

Slovenští tvůrci se tentokrát trefili do černého. Drsný syrový příběh ze současnosti dává zabřednout do kruté reality dnešních dnů. Chudoba a xenofobie společnosti ke všemu možnému dávající všanc nelehkému žití. Rasizmus z toho vyvěrající už je jen třešničkou na dortu. Režisérce a scenáristce v jedné osobě se podařilo zachytit skutečný život obyčejných lidí bez bázně a hany. Kritický příběh hodný k zamyšlení. Polodokumentární kamerou je sledován jeden den osmnáctiletého Marka se všemi aspekty netolerance a zoufalství. Celé je to koncipováno s pohledu třetí osoby, což jednoduchou kamerou a dlouhými záběry evokuje pocit, jakoby byl divák přítomen celé události. Jelikož jde o artový počin, není snímek pro každého.

Nevím spousty dlouhýh záběrů a málo dialogů, film který chtěl říct vlastně co?? Ta ocenění na různých festivalech byla za co? Neporozuměl jsem tomu filmu.

Vidieť, že to malo ambície. Spočiatku to malo celkom dobrú bezútešnú atmosféru. Sychravo, periféria, hmla, viniče, old school dedina. Dohlupa pomalé zábery na potok, motorku, motorkára, cestu. To bolo dobré. Potom však prišli jeho kamaráti a pochopil som, ktorá bije. Film začal mať dokonca umelecké ambície a vychovať nás. Ďalej tu nahustili tie najextrémnejšie klišé, čo sa dali nahustiť do vyše hodinky. Silácki holohlaví kamaráti, nevlastný braško, rodinné prípady a záhoračtina, ktorá trhala uši. Avšak bezkonkurenčnej tuposti velila babka, ktorá si zatancovala pod Tisovým obrazom, vedľa nechýbajú sväté obrázky. Toto jednoducho nesmie chýbať. Koniec nepochopil asi nikto, vlastne chovanie aktérov nejde pochopiť, zrejme to nechápu ani tvorcovia. Jediné, čo som si z filmu odniesol, že tupá Slováč sú zaostalí rasisti. Len tí bratyslafskí (resp. pobratyslafčení) ingeligenti sú vysoko nad nami. Čo už s nami tupcami, ktorí ich vierozvestiu nepochopili