Películas para no dormir

Konečně jsem dokoukala tuto šesti dílnou sérii, která nebyla ani tak docela překvapením. Každý díl nabízí něco jiného a řekla bych, že každý si v tom něco najde. Já osobně jsem začla trochu jinak než jak jsou filmy za s sebou, ale tak nějak na přeskáčku. První dva filmy se mi opravdu líbily, nakonec se ukázalo, že všech šest dílů není perfektních, což se dalo tak nějak čekat, ale přece. Dám dohormady 4 díly, které se mi líbily a zbylé dva ani náhodou, takže když to shrnu je to hodně dobrá minisérie, kterou dle mého uvítá každý fanoušek hororů, obzvláště španělských.

Pro mne je bohužel tato série menším zklamáním. Od Španělska bych čekal povedenější filmy, a co víc, čekal jsem horory. Ale podrobněji: 1) La habitación del niño - rozhodně nejpovedenější kousek a jediný čistokrevný horor. Skvělá atmosféra, dobré nápady a fungující lekačky, výborná hororová jednohubka. 2) Para entrar a vivir - Balaguera mám hodně rád a proto jsem se na tento díl těšil, a i když byl pro mě mírným zklamáním, tak bych to viděl na druhou nejlepší část. Velká šílenost v rychlém tempu, s dobrým napětím, ale občas pěkně stupidně jednajícími postavami a protivně roztřepanou kamerou. 3) La culpa - Podivný díl, který má ve své první hodině daleko od hororu, zato mě ale nijak extra nenudil. Poslední čtvrthodinka naopak docela fajn. 4) Regreso a Moira - Nudný blábol o čarodějnici, ve kterém mi vadilo úplně všechno. Jediná pěkná scéna v koupelně. Rozhodně nejhorší díl. 5) Adivina quién soy - Opět divný příběh, tentokrát o holce, co má za kamaráda upíra a Leatherface z Texaského masakru. Zpočátku velká nuda, ke konci se to apoň trochu rozjede. 6) Cuento de navidad - děcka jsou holt svině. Sice velká blbost, ale aspoň to nebyla nuda jako v případě dvou předešlých dílů. Zřejmě byla snaha o komedii, ale sranda to moc nebyla.