Heimkehr

Roku 1941 natočil rakouský režisér Gustav Ucicky propagandistický a silně antipolský film Heimkehr, pojednávající o životě a údajném útlaku německých obyvatel tehdejší Volyně. Film vznikl na přímou zakázku vůdců nacistické III. Říše, čemuž plně odpovídá i jeho děj. Ústřední postavou je německá učitelka Marie Thomasová, dcera známého lékaře, které je Poláky bráněno ve výuce na německé škole. Škola je násilně uzavřena a Mariiny protesty nenacházejí nikde odezvu. Když navíc společně se svým snoubencem, doktorem Fritzem a jeho přítelem Karlem odmítnou během filmového představení zpívat polskou hymnu, jsou napadeni a surově zbiti. Těžce zraněného Fritze odmítnou v polské nemocnici ošetřit, následkem čehož on umírá. Násilí proti německé menšině se i nadále stupňuje a při davovém útoku je oslepen Mariin otec. Když se 1. září 1939 Němci tajně shromáždí ve stodole, kde naslouchají Hitlerovu projevu v říšském sněmu, jsou zatčeni a uvězněni. Před jistou smrtí je na poslední chvíli zachrání německá armáda, bleskově obsazující zemi. Situace se rázem mění, před popravčí četu teď míří místní Poláci a Židé, zatímco Němci se chystají k odchodu do Říše. Jejich kolona za hlasitého zpěvu radostně postupuje k hranicím, kde je vítá obrovská podobizna Adolfa Hitlera. Marie cestuje na voze ovdovělého hostinského Launhardta, pevně rozhodnuta nahradit v novém domově jeho synům matku a vychovat z nich správné Němce...