Walesa: Člověk naděje

Film těží z neobyčejného osudu Lecha Walesy a krásně ho ukazuje jako obyčejného člověka. Pro našince zajímavá lekce z historie souseda.

Je to tedy životopisná story, o předákovi Solidarity Lechu Walesovi který je podobným personálním symbolem "pádu komunistického režimu", jako u nás Václav Havel. Podobní jsou si i v tom, že dnes většina obyvatel, "osvobozených od reál socialismu a vnořených do kapitalismu", na ně dští jen zášť, pomluvy, fámy a síru :-/ Andrzej Wajda o Walesovi natočil film, který rozhodně není nějakou černobílou adorací. Ukazuje ho i v jeho rozporuplnosti, tedy jako člověka, který sice dokáže svými proslovy, (i činy), zaujmout a strhnout davy, ale na druhou stranu je i dost bigotní a machisticky sebestředný. Člověk který "dělnicky" opovrhuje intelektuály a nebere příliš ohled ani na vlastní rodinu. Jeho význam v boji proti komunistickému, totalitnímu režimu, který se v Polsku vůči svým občanům choval ještě drsněji než u nás, je nezpochybnitelný. Ve filmu pochopitelně nechybí legendární scéna, kterak přeleze zeď gdaňské loděnice a charismaticky se ujme vedení stávky. Nezpochybnitelné je ale také to, že Walesa má, (podobně jako Havel) i své méně morální stránky. Jako třeba to, že dokáže být pragmatický oportunista, který klidně tajné policii, "něco podepíše", aby byl propuštěn ze zadržení domů. Umí také být "nedemokraticky" sebestředný. Rozhodně je to velmi zajímavý film.