Klášter v Oseku - Cisterciáci v Čechách

V podhůří Krušných hor nedaleko Duchcova stojí od počátku 13. století osecký klášter, skvost cisterciácké architektury. Pod barokní přestavbou zůstalo skryto jádro románského a gotického kláštera s chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Románský závěr kostela působil monumentálním dojmem podobně jako ještě dnes vidíme na východním průčelí klášterního kostela v jihofrancouzském Silvacane. Cisterciácké kostely byly stavěny na půdorysu latinského kříže, stejně tomu je i v Oseku. K jeho jižnímu boku přiléhá křížová chodba s prostorami konventu. Osek patří k nejstarším cisterciáckým klášterům u nás a byl založen rodem Hrabišiců. Středověkou podobu si zachoval rajský dvůr. Okna křížové chodby jsou výsledkem úprav z první poloviny 14. století, kdy se Osek stal královským klášterem, a byla vybavena barevnými vitrajemi. Odlehčená síť gotických kleneb nahradila románské valené klenby. V portálu z konce 13. století je umístěna kamenná socha Madony, původně snad určená pro hlavní oltář. Je to nejmonumentálnější plastika prvé poloviny 14.století v Čechách. Ke každému cisterciáckému klášteru patřila studnice, kterou v Oseku vyvrcholila stavba křížové chodby. Románský portál pochází z počátku výstavby kláštera. Procesním portálem vstupovali mniši přímo do kostela, který byl vysvěcen roku 1221. Jednou z prvních gotických staveb v Čechách byla výstavba osecké kapitulní síně v letech 1225-1250. Lomenou křížovou klenbu podpírají dva sloupy s bohatě zdobenými hlavicemi. Mezi nimi uprostřed síně stojí kamenný čtenářský pulpit, kterým se dá otáčet. V roce 1420 byl klášter dobyt husity a obnoven až po 200 letech, kdy se začalo s barokní přestavbou.