Pardubice - Pernštejnové stavebníci I.

Vilém z Pernštejna koupil roku 1491 Pardubice a rozhodl se zde založit rodové sídlo. Starou tvrz začal přestavovat na vodou obklopený zámek v pozdně gotickém slohu. K hranolové věži s obytným křídlem dal Vilém přistavět dvě příčná křídla a časem ještě jedno. Pardubické sídlo od okolního světa odděloval mohutný obranný val s nárožními kruhovými rondely, který byl se zámeckou budovou spojen krytým mostem. Voda tu neměla jen obrannou funkci, ale sloužila potřebám řemeslných dílen. V 16. století tak vznikla průmyslová čtvrť, kde se moderním způsobem užívalo hnací síly vody. Vilém se nepodílel jen na hospodářském rozkvětu města, ale záleželo mu i na jeho vzhledu. Když bylo město v roce 1507 zasaženo velkým požárem, dal je Vilém znovu vybudovat svým stavitelem Pavlem z Pardubic podle jednotného urbanistického plánu. Pro zdejší architekturu jsou charakteristická bohatě profilovaná okenní ostění. V úrovni 2. patra zdobily domy i malované výklenky. V roce 1538 vyhořelo město po druhé. I tentokrát obnově města pomohli Pernštejnové. Domy byly zvýšeny o druhé patro a přestavěny v duchu renesance. Terakotová ostění jsou nejvýraznějším prvkem, který Pernštejn při masové přestavbě města použil. Zelená věž tvoří výraznou dominantu náměstí. Nástupem Vilémových synů vstoupila renesance nejen do města. Také starší gotický hrad prošel renesanční přestavbou. Ke vstupnímu portálu byl přistavěn kamenný most s bohatou reliéfní výzdobou. Vznosné arkády tvoří kontrapunkt ke gotickým obloukům na protilehlé straně nádvoří. Kamenné gotické portály v interiéru pokračovaly v renesanční domalbě, která svou iluzivní perspektivou navazovala na plastické prvky architektury. Novinkou byly i rozměrné nástěnné malby s biblickou tématikou. Unikátní památkou jsou dřevěné bohatě zdobené kazetové stropy. Pernštejnské sídlo v Pardubicích je jakýmsi mezníkem v historii feudálních sídel, kdy není ještě hradem, ale také není možné je považovat za zámek.