Sexuální kroniky současné francouzské rodiny

of a Stupid French Family. Zhruba stejně tak erotické, jako by se naši poslanci v parlamentu za řecnickým pultíkem svlékali, u toho krafali ty svoje pitomosti a pak uspořádali v parlamentních lavicích political-svingers-party. A přitom si ten sex natáčeli na mobily či kamery. A kecali a kecali a kecali... Otravně kecali o životě, o sexu, o nesmrtelnosti chrousta a tak vůbec. Sexuální Kronika Otravné Francouzské Famílie je zkrátka film pro kočku. Respektive pro bobra (těch je tam dost). Ale je to samozřejmě velké „umění“. Jako guma od trenýrek natahované záběry kamery na několik šuktam-šukven akcí jsou tudíž měkčí než v tvrdém pornu, ovšem dějově je to stejná nuda jako u klasického Péčka. Ty hvězdy jsou za sympatický amatérismu a nešikovné polohy při erotických předehrách k souložím, tím to bylo aspoň trochu ze života a tudíž nepatrně art. Mimochodem, Barrovo autobiografické art-Péčko "To je mé tělo" vypadalo, že má aspoň nějakou myšlenku, ale v Sexual Chronicles už mě o tom Jean-Marc Barr nepřesvědčil ani náhodou.