Malý partyzán

Dětský film o tom, jak musel třináctiletý hrdina rychle dospět, když se ocitl sám se dvěma mladšími sourozenci, otec neznámo kde a matku viděl naposledy u výslechu na gestapu. Na začátku příběhu si hlavní hrdina hrál s dřevěným samopalem a na konci už držel v ruce reálnou zbraň. Snímek plný neznámých herců, dětí (výborný je mladší bratr hlavního hrdiny) a na dětský film i vypjatých situací (výslech matky gestapem, smrt Pepinky), pro mě neznámý, solidně zpracovaný, s trochou politiky v zádech - viz "Tati a žerou bolševici malé děti?"

Výchovný film z padesátých let. Válka tehdy ještě byla v živé paměti a bylo nutné vyzdvihovat podíl těch, kteří proti okupantům bojovali. Vznikl tak i tento dětský film. Možná nevěrohodný příběh, ale na svoji dobu výchovně nutný.

To by nebylo, aby ve 2. světové válce nebyli dětští udatní hrdinové. V tomto příběhu se jmenuje Jenda a není sám. Jde o zbraně určené na frontu vyrobené v malém městečku, jejichž dodání chtějí zabránit partyzáni. A pozor, protože film vznikl počátkem 50. let, není od věci, že jim pomáhají příslušníci ilegálního hnutí z řad dělníků a obyvatel města. Jenda se v lese náhodně stane svědkem zastřelení partyzánské spojky a tak se toho chopí sám. A dobrodružství zakončené válečnou scénou může začít. Film je určený dětským divákům, takže je v mnoha ohledech umravněn. Ani ta politická agitka tu není tak markantní. Vlastně se jedná o ryze dětský dobrodružný příběh z války a nic jiného. Dnes už víme, že jich vzniklo daleko více, které mají jedno společné. I děti bojovali s vervou sobě vlastní za svobodu své vlasti jak jen mohli, kteří ve své době byli prostě vzorem. S realitou to samozřejmě nemá nic společného, ale jako film to zase nebylo natočeno nijak špatně. Jen vlivem doby vzniku to má nechutnou hořkou příchuť. Přesto je škoda, že se stal snímek pozapomenutým.